hrad Vršatec

Oruslankw, Orozlankw, Orozlanky, Lebenstein, Wrssatec
Hrad z 13. století. V roce 1680 vypálen vojsky Imricha Thökölyho. Výbuchem střelného prachu zničena část jeho budov. Zbytek záměrně zbořen se svolením panovníka.
Hlavní obrázek místa
Pohled z vrcholku hradního bradla na torzo věže v horním hradě.
© Roman Řezáč 08/2005
Zřícenina hradu leží v jihozápadní části Vršatských bradel v Bielych Karpatoch, v části nazývané Vršatecké hradné bradlo, které přímo ční nad obcí Vršatecké Podhradie. Jediná škoda je, že pozůstatky zdí, které z hradu dosud stojí, nejsou od obce téměř viditelné a z vrcholku skály už takřka zmizely, jinak by to byl jistě vyjímečný pohled. Dobře vidět jsou však pozůstatky dlouhé budovy v dolním hradě a bašty od ubytovacího zařízení severozápadně od hradu, nacházejícího se na druhé straně kopce než je obec. Odtud však již hradní bradlo nepůsobí tak impozantně jako od jihu, ale pohled stojí za to. Jak už bylo naznačeno, hrad ve své konečné podobě zaujal jak vrcholek bradla, tzv.horní hrad, tak i poměrně širokou plošinu na jeho severozápadním úbočí, kde se rozprostíral tzv.dolní hrad, oproti hornímu byl o pár desítek metrů níž. Původně se jednalo o předhradí, které až v průběhu 16. a 17.století získalo modernější opevnění a stalo se plnohodnotnou částí hradu. Pozůstatky dolního hradu jsou poměrně čitelné, nejlépe se zachovala nepravidelná budova v severním rohu, dosud ve výšce prvního patra s několika otvory po oknech a k ní navazující pozůstatky protáhlé zaoblené bašty, chránící předpokládaný vstup do hradu. V západním rohu dolního hradu jsou dobře patrné zdi zalamované bašty a k ní přiléhající náznaky stavení. Mezi nimi jsou v obvodové hradbě náznaky ještě jedné, okrouhlé bašty, ze které však zůstaly jen malé útržky zdiva. Další stavení obdélného půdorysu stálo ve svahu pod horním hradem, který měl lichoběžníkový tvar s dominantní obytnou věží, ze které dnes již stojí postupně se rozpadající torzo. Věž byla viditelně částečně zasekaná do skály, v jejíž východním rohu jsou do ní vysekané dva pravidelné otvory, pod jedním je dosud zachovaná část arkýře. Pod věží je, podle vstupu jistě upravená, malá jeskyně, která byla určitě nějakým způsobem využitá. Vstup do…  číst dále
Roman Řezáč, 15.8. 2005
historie

Vznik hradu se předpokládá ve 13.století, jako strážný hrad cesty vedoucí na Moravu. V roce 1244 se s jistotou uvádí strážní věž. Ve 14.století byl v držení Matúša Čáka Trenčianského, od roku 1465 Jána Jiskry. V roce 1576 hrad získala rodina Vršatských. V roce 1680 byl hrad vypálený vojsky Imricha Thökölyho, znovu byl dobyt ještě v 18.století povstalci Františka Rákócziho II. V roce 1708 hrad získala císařské vojska a prý náhodným výbuchem střelného prachu byla zničena část budov. Zbytek pak byl záměrně bořen se svolením panovníka.

Roman Řezáč, 15.8. 2005

pověsti

Vršatec pověst

Postrachom okolia bol šarkan (= drak - pozn redakce pro české návštěvníky:-) hniezdiaci na Vršatci. Kráľ vyzval rytierov, aby ho zabili, nikomu sa však nedarilo. Až raz prišiel mladík, ktorý ho skántril. Panovník mu za to daroval celý chotár a na skalách si záchranca mohol postaviť hrad.

Bárta, V.; Bárta V. ml.: Hrady a zámky na Slovensku. Sprievodca, AB ART press, Banská Bystrica, ISBN 80-88817-18-8, 29.11. 2005

Slovensko, Trenčiansky,

Místa v okolí

 Pruské
 Lednické bradlo
 Bohunice
 zaniklý kostel
 Lednica
 Horovce
 Návojná
 kaple sv. Anny
 Ilava
 Brumov
 Klobušice
 Brumov
 Lednické Rovne
 Borčice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vendelína
 Královec
 Dubnica nad Váhom
 Dubnica nad Váhom
 Štítná nad Vláří
 Kľúčové
 Lipina
 Čubův kopec
 Košeca
 Súča
 památník Ploština
Základní informace místa
ID místa: 3382
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 15.8.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama