Hranice-evang.kostel
© Josef Levý 08/2008
Evangelický kostel v Hranicích (dříve Rossbach) je pův. raně barokní stavba staršího původu, přestavěná r. 1719. Kostel je jednolodní, obdélný a polygonálně uzavřený, s východní věží dole hranolovou a nahoře polygonální. Okna jsou vysoká, půlkruhově zakončená. Vnitřek je plochostropý, obestavěný dřevěnou dvoupatrovou táflovanou emporou, zdobenou v patře lidovou malbou biblických výjevů. Oltář kombinovaný s kazatelnou je barokní z doby kolem r. 1710, kazatelna však byla vkomponována dodatečně r. 1749. Rokoková dřevěná, bohatě vyřezávaná křtitelnice pochází z r. 1763. Barokní varhany z r. 1750 byly nahrazeny novým nástrojem, který r. 1860 zhotovil Carl Eduard Schubert (1830-1900), varhanář činný v saských městech Adorf/Vogtland a Chemnitz. V kostele jsou zachovány čtyři figurální náhrobky Zedtwitzů ze 17. a 18. stol.
Přesný vznik kostela není znám. Vznikl však původně jako katolická kaple, zasvěcená sv. Martinovi, a to pravděpodobně koncem 14. století. Z historických záznamů lze usuzovat, že do Hranic v 1. polovině 15. století vstoupili husité, protože kostel byl znovu vysvěcen v r. 1432 biskupem Gerhardem ze Salomy. Jako důvod je uváděno znesvěcení kacíři, a to buďto samotnými husity, či jejich příznivci. V té době kostel podléhal farnímu kostelu sv. Vavřince v dnešním německém Hofu. Samostatnou faru hranický kostel získal až v r. 1502. V té době již byla faráři vedena kronika, díky které jsou dějiny města dobře znatelné již od 15. století. V r. 1629 museli evangeličtí faráři z Ašska opustit Čechy, a to kvůli rekatolizaci. Zedtwitzové, kteří ovlivňovali v té době celé Ašsko včetně Hranic, se marně dovolávali práva na svobodu vyznání, které jim bylo minulými panovníky potvrzováno. Císař Ferdinand II. pro Ašsko nepovolil výjimku.… číst dále
|
Přihlášení |
