evangelický kostel

Okna jsou vysoká, půlkruhově zakončená. Vnitřek je plochostropý, obestavěný dřevěnou dvoupatrovou táflovanou emporou, zdobenou v patře lidovou malbou biblických výjevů. Oltář kombinovaný s kazatelnou je barokní z doby kolem r. 1710, kazatelna však byla vkomponována dodatečně r. 1749. Rokoková dřevěná, bohatě vyřezávaná křtitelnice pochází z r. 1763. Barokní varhany z r. 1750 byly nahrazeny novým nástrojem, který r. 1860 zhotovil Carl Eduard Schubert (1830-1900), varhanář činný v saských městech Adorf/Vogtland a Chemnitz. V kostele jsou zachovány čtyři figurální náhrobky Zedtwitzů ze 17. a 18. stol..

Z historických záznamů lze usuzovat, že do Hranic v 1. polovině 15. století vstoupili husité, protože kostel byl znovu vysvěcen v r. 1432 biskupem Gerhardem ze Salomy. Jako důvod je uváděno znesvěcení kacíři, a to buďto samotnými husity, či jejich příznivci. V té době kostel podléhal farnímu kostelu sv. Vavřince v dnešním německém Hofu. Samostatnou faru hranický kostel získal až v r. 1502. V té době již byla faráři vedena kronika, díky které jsou dějiny města dobře znatelné již od 15. století. V r. 1629 museli evangeličtí faráři z Ašska opustit Čechy, a to kvůli rekatolizaci. Zedtwitzové, kteří ovlivňovali v té době celé Ašsko včetně Hranic, se marně dovolávali práva na svobodu vyznání, které jim bylo minulými panovníky potvrzováno. Císař Ferdinand II. pro Ašsko nepovolil výjimku. Nazpět se vrátili protestantští faráři až v r. 1649, kdy využili zákonů daných vestfálským mírem. V r. 1719 došlo k přestavbě lodi kostela. Tehdejších 240 míst (a dalších 240 ke stání) již bylo nevyhovujících, a tak byla loď zvětšena a přestavěna v románském stylu. Barokní věž kostela zůstala v původní podobě. Zajímavostí je, že tato věž je založena na stejném základě, jako věž zničeného ašského kostela Svaté Trojice, a věž kostela Dobrého pastýře v dnešním Podhradí, a to na čtvercovém základě, dvakrát se ztenčujícím, s osmibokou nástavbou a cibulovitou kupolí. Ještě téhož roku byl kostel znovu vysvěcen, a v následujících letech bylo zakupováno nové vybavení; hlavní zvon v r. 1722, střední zvon v r. 1725, rozsáhlejší kazatelna v r. 1749. V r. 1916 byly během 1. světové války zabaveny oba kostelní zvony, roztaveny, a z jejich materiálu bylo vyráběno střelivo. Nových zvonů se kostel dočkal brzy po válce, v r. 1920. V r. 1893 byl před kostelem odhalen památník padlým občanům ve válce z r. 1866. O pár let později, v r. 1928, zde byl odhalen další památník, tentokrát padlým v 1. světové válce. V letech 2010-2011 prošel kostel rekonstrukcí střechy. V současnosti je tento kostel ve správě Farního sboru Českobratrské církve evangelické Aš, která zajišťuje pravidelné bohoslužby. Zdejší výjimečně zachované varhany umožňují sezónní konání varhanních koncertů. Kostel je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR..