Celkový pohled na tvrziště od východu
© Roman Řezáč 12/2007
Velmi dobře dochované tvrziště leží na plochém a nevýrazném návrší na jihozápadním konci obce, v těsné blízkosti bývalého hospodářského dvora, který je obydlený.
Tvrziště je částečně oploceno a nachází se na soukromém pozemku, který patří ke dvoru. Ač nemám v úmyslu případné návštěvníky k čemukoliv navádět, tak plot se nachází jen podél polní cesty, místy je poškozený a dál za rohem, směrem do pole končí asi po 20 metrech, což není z cesty vidět.
Místo tvrze je porostlé vysokými listnatými stromy a několika keři. V jádru je pak shluk mladších smrků. V letních měsících je tedy špatně viditelné.
Tvrz měla jednoduchou klasickou podobu, s jednodílným jádrem obtočeným příkopem a vnějším valem. Vzhledem k tomu, že definitivně opuštěna byla až po roce 1650, dá se usuzovat na její pozdější kamennou podobu. Její vznik není spolehlivě určen, předpokládá se založení v polovině 14. století a původní podoba mohla být jen dřevěná. ...Dnešní jádro má téměř oválný tvar, s osami asi 18 – 20 m. Na jeho povrchu dnes nejsou patrné žádné stopy zástavby, což je způsobeno především jeho snížením a zarovnáním pro novodobé využití. Tím pádem kolísá jeho výška oproti dnu příkopu už jen asi 1–1,5 m. Největší výškový rozdíl je v jeho jižní polovině, je to i díky tomu, že plocha jádra je mírně šikmá a směrem k severu se svažuje a jižní polovina je zachovalejší. Šířka příkopu se pohybuje okolo 7 – 8 m, v závislosti na destrukci jeho stěn, která je největší na severní straně. Vzhledem k tomu, že tvrziště jsem navštívil v zimě, nebylo možné potvrdit, zda příkop je stále podmočený, tak jak to bylo v roce 2000, kdy zde proběhl zjišťovací výzkum, což ale potvrzuje to, že byl zavodněn. Největší výškový rozdíl mezi dnem a vnější korunou příkopu je na jihozápadní straně, a to téměř 3 m. Okružní val dnes téměř zmizel, snad jen na jihu se dá vysledovat jeho průběh a výška necelého půl metru. Jinde byl už rozvezen. Na severní straně, kde je tvrziště nejvíc porušeno, je pak průkopem vedená cesta na plochu jádra, která už souvisí s novodobou činností. Zajímavostí jsou zbytky kamenného sklepa, který se nachází hned za severním koncem tvrze. Zda však patřil k nějakému stavení, které souviselo s tvrzí, není potvrzené a jeho stáří a vztah k tvrzi může určit až následný výzkum.
První zmínka o tvrzi je patrně z roku 1362, kdy se zmiňuje Gotfried a Bohuněk z Mezného. Roku 1385 se připomíná Jan z Mezné. ...Tyto zmínky nejsou však nevyvratitelné, neboť Mezná může být v tomto případě zaměněna ze stejnojmennou vsí u Pelhřimova. Dále se v pramenech jmenuje Jan nebo Oldřich z Mezného a několik dalších šlechticů. V době husitských válek patřila Mezná Václavovi, stoupenci Husova učení. Díky tomu byla tvrz zřejmě válek ušetřena. Počátkem 16. století pravděpodobně držel Meznou Burián, ten ji pak prodal Anně ze Lhoty, po její smrti v roce 1544 připadla jejím dcerám Dorotě a Magdaleně. Dlouho jim ale nepatřila a roku 1545 ji získal jejich otec Jan z Leskovce. Osud tomu však chtěl, že ve stejném roce zemřel a tvrz se vrátila dcerám. Roku 1571 už vlastnila zboží Dorotina dcera Anastázie. Za věrné služby získal roku 1618 Meznou Benjamin Fruwein z Podolí, který však po povstání ze země uprchl a jako konfiskát Meznou a příslušenství koupil Jan Řepický ze Sudoměře. Ponechána svému osudu byla asi po roce 1650.
|
Přihlášení |
