
Ves Včelnice s tvrzí je prvně zmíněna roku 1360, kdy se připomíná rytíř Svatomír ze Včelnice. V sousedství byla roku 1662 kolem kaple s kopií mariánské sošky z bavorského Altöttingu založena nová ves s poutním místem nazvaná Nový Etynk, která byla r. 1884 povýšena na město. Při sloučení s Včelnicí r. 1950 byl přijat současný název. Status města byl obnoven r. 1998.
Nová Včelnice (do roku 1950 Nový Etynk-Včelnice, německy Neuötting Vtschelnitz) leží na řece Kamenici asi 12 km severovýchodně od Jindřichova Hradce a 27 km jihozápadně od Pelhřimova. Obchvatem kolem města vede silnice I/34 z Jindřichova Hradce do Pelhřimova. Město má nádraží na úzkorozchodné dráze z Jindřichova Hradce do Obrataně. Nyní v něm žije asi 2200 obyvatel.
Sloup se sochou Panny Marie stojí na zelené ploše mezi ulicemi Bedřicha Smetany a Riegerovou.
V hloubce šatu Panny Marie se dochovaly zbytky polychromie - vrchní plášť byl bleděmodrý a vnitřní šat byl červenohnědý. Na dvou stupních z kamenných desek stojí toskánský sloup na hranolovém soklu s reliéfním ornamentem, na čelní straně s vybraným zrcadlem s datací 1701 v rozích. Jde o toskánský sloup s oblounovou patkou s rostlinným reliéfním ornamentem při patce a rozměrnou deskovou hlavicí. Socha je umělecky provinční, pískovcová. Panna Marie drží v pravé ruce děťátko s korunovačním jablkem v ruce. Levá ruka při těle objímá dnes již chybějící žezlo. Šat je dlouhý, splývavý k zemi, bohatě řasený na přední části, Panna Marie je korunovaná. Barokní sloup se sochou Panny Marie je od roku 1958 kulturní památkou..