Žirovnice
© Jana Sůvová 08/2017
Žirovnice (německy Serowitz) leží na rozhraní Kraje Vysočina a Jihočeského kraje asi 20 km severovýchodně od Jindřichova Hradce a 23 km jižně od Pelhřimova. Pochází jí silnice II/132 Jindřichův Hradec–Horní Cerekev a II/409 z Kamenice nad Lipou do Studené. Má také nádraží s názvem Počátky-Žirovnice na železniční trati 225 z Veselí nad Lužnicí do Havlíčkova Brodu, to je však vzdáleno asi 3 km jihovýchodně od centra.
Historie obce je spjata s historií stejnojmenného zámku, dříve hradu. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1358. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město, které má nyní asi 3200 obyvatel.
Kostel sv. Filipa a Jakuba stojí na Husově náměstí.
Nejstarší zprávy o kostelu v Žirovnici pocházejí z roku 1358. Kostel poté dlouho chátral. Obnovil ho až na přelomu 17. a 18. ...století František Leopold ze Šternberka, kdy se stal kostelem farním. V 19. století již nevyhovoval svojí velikostí, byl zbořen a na jeho místě v letech 1868-1872 vystavěn nový v novogotickém stylu. Vybudovali ho stavitelé Štěpán Walser a Jan Josef Hraba podle projektu arch. Václava Schänbecka z Prahy, podle jiných zdrojů byl autorem projektu arch. J. Kubricht. Kostel sv. Filipa a Jakuba je monumentální trojlodní stavba s protáhlým pětibokým presbytářem a úzkou hranolovou věží. Zařízení je současné se stavbou. Z původního zařízení jsou zachovány zlomky pozdně barokní výzdoby: dřevěná socha Piety z doby před polovinou 18. století a část gotické žulové křtitelnice. Varhany v kostele pocházejí z roku 1873 a postavil je pražský varhanář Karl Schiffner ((1836-1894). Kostel sv. Filipa a Jakuba v Žirovnici je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Místní římskokatolická farnost je administrována ex currendo z Horní Cerekve. Kostel je od roku 2003 kulturní památkou..
