Bánov

V r. 1294 uzavřel Oldřich z Hradce, člen mocného rodu Vítkoviců, s králem Václavem II. smlouvu, podle níž si mimo některé jiné statky výslovně ponechával v držení hrad Bánov s veškerým příslušenstvím. Na počátku 14. století obsadil hrad dočasně Matúš Trenčiansky, ale poté se znovu vrátil Vítkovicům. R. 1339 vyměnili král Jan Lucemburský a markrabě Karel své statky v Telči s Oldřichem z Hradce za Bánov, a zeměpanský hrad byl tak znovu začleněn do obranného systému proti útokům z Uher, který začal kdysi budovat král Přemysl II. Další osudy hradu jsou nejasné. V zeměpanském majetku zůstal až do r. 1481, kdy však už byl v rozvalinách. Lze předpokládat, že byl pobořen ještě za husitských válek a že jeho zkázu dovršily války Jiřího z Poděbrad s Matyášem Uherským. R. 1488 se uvádí jako pustý. Hrad stával na kopci zvaném Hrad nad kostelem uprostřed obce. Původní lokalita je poškozena lomem. Archeologický průzkum zde prováděli J. Kučera, I. L. Červinka a j. Pavelčík. Kromě středověké vrstvy z 12. – 13. století, silné 40 – 50 cm, byly nalezeny i zbytky pravěkého osídlení.

Jeho existenci dokazují i průzkumy archeologů prováděné na kopci Kalvárii. Dnes tomu kopci jinak nikdo neřekne než " Skala". Dříve byl zaužíván název Kalvárie proto, že na vrcholku tohoto kopce stávaly skutečně tři kříže, které jednak měly zdejšímu věřícímu lidu připomínat biblickou tragedii a jednak měly být symbolem utrpení zdejšího lidu v dobách barbarských nájezdů v minulosti. Tyto kříže stávaly na kopci ještě počátkem II. světové války. Jak hrad vypadal, to nám již nikdo nepopíše. Zanikl podle mínění některých historiků za vpádu uherských nájezdníku na Moravu, podle jiných byl hrad zbořen v době husitské jako pomsta Husitů bánovskému rychtáři Adamovi za prokazované služby králi Zikmundovi. První hrad zde stával prý již v době Velkomoravské říše. Na jeho zbytcích byl pravděpodobně Uhry vybudován nový hrad, který se střídal jako majetek v rukou české a uherské šlechty podle momentální situace. Je to právě ten hrad,o němž se kronikář Kosmas zmiňuje ve své Kronice v souvislosti s mladým Břetislavem, synem Vratislavovým a pozdějším panovníkem českým, na konci 11. století. Archeologické výzkumy v době II. světové války a počátkem padesátých let potvrdily nálezy z doby bronzové (keramika maďarsko-větéřovského typu) a také předměty s doby středověké. Hlubšímu poznání života lidu kolem bánovského hradu zabránila výstavba domů v blízkosti místa, kde hrad stával, dále pak vybudování hřbitova na jižním úbočí Kalvárie. Neodpustitelné chyby se dopustilo představenstvo Bánova, když nechalo na místě bývalého hradu v roce 1932 otevřít firmou Špíšek andesitový kamenolom. Dnes mohla obec těžit ze zájmu o historickou lokalitu. Silný ruch na silnici E 50 historickou popularitu zřícenin hradu značně zvýraznil..