Tvrz poprvé zmiňována v roce 1544, kdy byli majiteli Růtové z Dírného, vznikla už někdy na přelomu 14. a 15. stol., 1636 byla zničena požárem. Vratislavové z Mitrovic ji poté přestavují na renesanční zámek. V polovině 18. století přestavěn barokně.
Hlavní obrázek místa
Zámek od severu
© Jiří Cukr, 07/2001
Graficke pismenko První zprávy o vsi Dírné pocházejí z roku 1354, kdy ji drželi bratři Oldřich řečený Pluh z Dírného a Jošt, po nich v letech 1360 až 1378 Jan, Petr, Smil a Václav, jenž byl v r. 1397 purkrabím na Herštejně. V r. 1397 je doložen v Dírné Mikuláš Roth (Růt), purkrabí na Hluboké, který se svým bratrem Albrechtem připojili pečeť ke stížnému listu české šlechty proti upálení mistra Jana Husa. V průběhu 15. století jsou zprávy o Růtech jich častější. V l. 1511–1534 je ve vsi doložen Albrecht z Dírného, jehož synové Bohuslav, Petr a Chval prodali r. 1545 tvrz s dvorem a vesnice Dírnou, Třebějice a Višňovou ...
Kolektiv autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl, Svoboda, Praha 1986, 26.4. 2008

    historie

    Dírný, tvrz
    Dírný Tvrz. Asi dvě hodiny cesty daleko od Soběslavě na východ leží ves Dírný, rozprostírajíc se na táhlém ostrohu. Z této příčiny a poněvadž jest okolí lesnaté, má Dírný dosti malebnou polohu. Ze směsice rozličných stavení zdvíhá se mohutná věž kostelní, pro niž ani viděti není starodávný kostelík. Ačkoliv bývala tvrz blízko kostela, přece tak není na Dírném, neb přes náves jest napřed dlouhé hospodářské stavení a za ním teprve několik kroků

    A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 4, 20.5. 2019

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie
    zámek
    tvrz přestavěná na zámek
    zachovalý
    nepřístupno
    Česká republika
    Jihočeský kraj
     Tábor  (TA)
    Dírná