Tvrz poprvé zmiňována v roce 1544, kdy byli majiteli Růtové z Dírného, vznikla už někdy na přelomu 14. a 15. stol., 1636 byla zničena požárem. Vratislavové z Mitrovic ji poté přestavují na renesanční zámek. V polovině 18. století přestavěn barokně.
První zprávy o vsi Dírné pocházejí z roku 1354, kdy ji drželi bratři Oldřich řečený Pluh z Dírného a Jošt, po nich v letech 1360 až 1378 Jan, Petr, Smil a Václav, jenž byl v r. 1397 purkrabím na Herštejně. V r. 1397 je doložen v Dírné Mikuláš Roth (Růt), purkrabí na Hluboké, který se svým bratrem Albrechtem připojili pečeť ke stížnému listu české šlechty proti upálení mistra Jana Husa. V průběhu 15. století jsou zprávy o Růtech jich častější. V l. 1511–1534 je ve vsi doložen Albrecht z Dírného, jehož synové Bohuslav, Petr a Chval prodali r. 1545 tvrz s dvorem a vesnice Dírnou, Třebějice a Višňovou Barboře z Vrchovišť. Tento majetek potom převzal její manžel Vilém Růt. Z jeho pěti synů zprvu na statku společně hospodařili Albrecht a Bohuchval, ale pak jej r. 1574 prodali Anně Růtové ze Sulevic, která r. 1579 přikoupila vesnice Záříčí u Dírné a Višňovec (zanikla). Po Bílé hoře se Bohuslav mladší vystěhoval se svou rodinou do Saska. Jeho příbuzná Barbora, provdaná za Adama mladšího Vratislava z Mitrovic, uhájila své nároky na dírenský statek a ve své závěti (1618) odkázala matejek příbuzným Vratislavům. Po její smrti r. 1624 koupil Dírnou Kryštof Vratislav z Mitrovic a vyplatil podíly ostatním dědicům. Kryštof Vratislav zde vystavěl na místě tvrze, vyhořelé v r. 1636, zámek. František Adam Vratislav jej přestavěl v l. 1757–1759 v barokním slohu. Rok zahájení přestavby je na podezdívce průčelí. Přitom byl dřevěný most v r. 1759 nahrazen kamenným a naproti zámku byl založen v l. 1759–1761 park s letohrádkem. V odhadu dírenského panství z r. 1803 se popisuje zámek jako dvoupatrová budova čtvercového půdorysu stojící na skále, v přízemí klenutá, v poschodí měla sála a na věži hodiny. Dnes je zámek dvoupatrová budova, do níž se přichází po kamenném mostě do přízemí bývalé věže, která…
číst dáleKolektiv autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl, Svoboda, Praha 1986, 26.4. 2008
Dírný Tvrz. Asi dvě hodiny cesty daleko od Soběslavě na východ leží ves Dírný, rozprostírajíc se na táhlém ostrohu. Z této příčiny a poněvadž jest okolí lesnaté, má Dírný dosti malebnou polohu. Ze směsice rozličných stavení zdvíhá se mohutná věž kostelní, pro niž ani viděti není starodávný kostelík. Ačkoliv bývala tvrz blízko kostela, přece tak není na Dírném, neb přes náves jest napřed dlouhé hospodářské stavení a za ním teprve několik kroků bývalá tvrz a nynější zámek Dírenský, zakryt jsa mnohým stromovím. Zakladatel tvrze volil si totiž poslední výběžek ostrohu, ač nižší mnohem než náves, přece k založení tvrze příhodnější, poněvadž se končí všude v srázné skály. Z rybníka zámeckého, který jest nad zámkem, vycházejí po obou stranách zámku dvě stoky; jedna, do níž voda s velikým hukotem padá, jest zároveň mlýnskou stokou, druhá, jalová, jde příkopem bývalým ve skále vytesaným a spojuje se s první pod zámkem. Jestliže se voda tato za…
číst dále
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 4, 20.5. 2019
