Žirovnice
© Radek Daňhel 11/2025
Žirovnice (německy Serowitz) leží na rozhraní Kraje Vysočina a Jihočeského kraje asi 20 km severovýchodně od Jindřichova Hradce a 23 km jižně od Pelhřimova. Pochází jí silnice II/132 Jindřichův Hradec–Horní Cerekev a II/409 z Kamenice nad Lipou do Studené. Má také nádraží s názvem Počátky-Žirovnice na železniční trati 225 z Veselí nad Lužnicí do Havlíčkova Brodu, to je však vzdáleno asi 3 km jihovýchodně od centra.
Historie obce je spjata s historií stejnojmenného zámku, dříve hradu. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1358. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město, které má nyní asi 3200 obyvatel.
Kostel sv. Jiljí stojí na hřbitově za městem asi 1,5 km jihozápadně od žirovnického zámku při silnici II/132 do Jindřichova Hradce.
Hřbitovní kostel sv. Jiljí je pozdně gotického původu patrně z přelomu 15. a 16. ...století a byl původně postaven jako pohřební kaple rodu Vencelíků z Vrchovišť. Za třicetileté války byl vypálen, kolem roku 1700 barokně přestavěn hrabaty ze Šternberka a kolem pak zřízen hřbitov. Uvnitř se nacházejí renesanční náhrobní kameny z 16. století. V současnosti je to jednolodní obdélný kostelík s pravoúhlým presbytářem, který je zastřešen valbovou střechou se sanktusníkem. Je plochostropý, v presbytáři se zbytky přípor původní klenby. Zařízení je barokní z doby kolem roku 1700, na hlavním oltáři obraz sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Kruchta je uprostřed konvexně vypjatá do lodi, na ní barokní varhanní pozitiv. Kostel sv. Jiljí je filiálním v římskokatolické farnosti Žirovnice, slouží jako hřbitovní a využívá se jen příležitostně. Od roku 1958 je kulturní památkou..
