šance Dolina

V Dolině, Na Dolině, Dolinaschanz
Terénní pozůstatky bývalé pohraniční vojenské pevnosti tzv. šance – typu reduta, tj. čtvercového zemního tělesa. Šance byly součástí systému tzv. Jablunovských šancí. Rozkládají se nejblíže údolí, kterým vedla úzkým průsmykem cesta z bývalých Uher do Českých zemí.
Hlavní obrázek místa
Jihozápadní vnější svah zemního tělesa šancí a již málo znatelný mělký příkop před ním
© Jan P. Štěpánek 12/2009
Lokalita drobné renesančně-barokní vojenské pevnůstky – tzv. šancí – na samé česko-slovenské hranici. Šance nazývané Dolina, se v podobě zemního tělesa tzv. reduty nacházejí necelých 300 m od hlavní silnice Mosty u Jablunkova – Svrčinovec (hlavní silnice mezi ČR a SR), těsně při samotné státní hranici, ve svahu nad zářezem nejužšího místa Jablunkovského průsmyku s objekty bývalého hraničního přechodu. Místo je nejsnáze přístupné od začátku cesty na Hrčavu, kde lze odstavit auto a přes louku jít přímo k JV, kde po cca 300 m nelze objekt minout.
© Jan P. Štěpánek 03/2013, 3.3. 2013
popis

Drobná pevnůstka se v terénu do dnešních dnů velmi dobře zachovala jako zemní těleso klasické reduty. Je přibližně čtvercového půdorysu o délce strany cca 15 m (v koruně tělesa valu) s osou stočenou ve směru severovýchod-jihozápad. V celém svém obvodu je zemní těleso velmi dobře zachováno a jeho výška od okolního terénu se pohybuje v rozmezí jednoho až dvou metrů (v závislosti na sklonu okolního terénu). Šíře koruny valu se pohybuje kolem půl metru. Přibližně ve středu severozápadní strany je ve hmotě tělesa výrazná sníženina (nejužší místo šířky asi 2,5 m), která svědčí o bývalém vjezdu do šancí. Dle umístění můžeme logicky usuzovat, že vstup byl úmyslně umístěn na protilehlou stranu, než kterou měly šance chránit a odkud byl očekáván útok. Interiér šancí nejeví žádné pozůstatky členění. Nedochovaly se ani nárožní nájezdové rampy pro umístění děl jako je tomu v objektu Sušanských šancí v nedalekém Bukovci (ty však mají stranu délky…  číst dále

Jan P. Štěpánek: Šance Dolina (V Dolině, Na Dolině, Dolinaschanz)u, in Archeologie Moravy a Slezska, Informační zpravodaj ČAS, IX. ročník, 2009, 3.3. 2013

historie

Systém Jablunkovských šancí

Systém renesančně-barokních pevností a pevnůstek podél hraničního hřebene CZ – PL – SK je v obecném povědomí znám jako Jablunkovské šance. Kromě proslulé renesančně-barokní pevnosti v Mostech u Jablunkova, která se v podobě mohutného torza zachovala dodnes, byly součástí tohoto vojenského systému i drobnější solitérní objekty vystavěné těšínskými knížaty s vědomím panovníka podél historické zemské hranice mezi Horním Uherskem (Slovenskem) a Slezskem, které však takřka upadly do zapomnění. Tento fortifikační systém měl za úkol kontrolovat ekonomicky a strategicky důležitou komunikaci procházející Jablunkovským průsmykem z Černomoří do Pobaltí a především bránit jakémukoliv nepříteli ve vstupu do Slezska, ať už to byly turecké hordy nebo maďarští povstalci. Celý systém vojenských obranných šancí byl dokonale promyšlen a každý z objektů měl svůj úkol. Vždy jeden objekt byl vizuálně napojen na druhý, a tak se mohla…  číst dále

Jan P. Štěpánek: Šance Dolina (V Dolině, Na Dolině, Dolinaschanz)u, in Archeologie Moravy a Slezska, Informační zpravodaj ČAS, IX. ročník, 2009, 3.3. 2013

Další texty historie

Půdorys místa

Půdorys lokality šancí Dolina dle Jana P. Štěpánka
© Jan P. Štěpánek 2009
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Mosty u Jablunkova

Místa v okolí

 Staré šance
 šance Studeničné
 šance Bařiny
 šance Hrčava
 šance Džolek
 Písek
 Sušanské šance
 šance na Kempě
 šance Dolní Lomná
 šance Na Hrádku
 Návsí
 Hrádek nad Olší
 Hrádek nad Olší
Základní informace místa
ID místa: 11142
Typ místa: pevnost, bunkr
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 3.3.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama