šance Dolina

V celém svém obvodu je zemní těleso velmi dobře zachováno a jeho výška od okolního terénu se pohybuje v rozmezí jednoho až dvou metrů (v závislosti na sklonu okolního terénu). Šíře koruny valu se pohybuje kolem půl metru. Přibližně ve středu severozápadní strany je ve hmotě tělesa výrazná sníženina (nejužší místo šířky asi 2,5 m), která svědčí o bývalém vjezdu do šancí. Dle umístění můžeme logicky usuzovat, že vstup byl úmyslně umístěn na protilehlou stranu, než kterou měly šance chránit a odkud byl očekáván útok. Interiér šancí nejeví žádné pozůstatky členění. Nedochovaly se ani nárožní nájezdové rampy pro umístění děl jako je tomu v objektu Sušanských šancí v nedalekém Bukovci (ty však mají stranu délky přibližně 25 m). Lze očekávat, že ve středu objektu stála pouze skromná dřevěná bouda, sloužící základním potřebám posádky, kterou tvořilo několik málo mužů. V jihovýchodním sousedství hmoty tělesa se nachází nenápadný, asi 12 m dlouhý a do půl metru vysoký val rovnoběžný s jihovýchodní stranou šancí, čímž zde vzniká asi 5 m široký koridor, který využila stará stezka stoupající z údolí na Praženkovou. Jejím středem prochází státní hranice označená přímo u šancí kamenným hraničníkem. Nelze však tvrdit, že by tato komunikace pamatovala založení a dobu fungování šancí..

Tento fortifikační systém měl za úkol kontrolovat ekonomicky a strategicky důležitou komunikaci procházející Jablunkovským průsmykem z Černomoří do Pobaltí a především bránit jakémukoliv nepříteli ve vstupu do Slezska, ať už to byly turecké hordy nebo maďarští povstalci. Celý systém vojenských obranných šancí byl dokonale promyšlen a každý z objektů měl svůj úkol. Vždy jeden objekt byl vizuálně napojen na druhý, a tak se mohla zpráva o případném pohybu nepřítele rychle šířit dál..

Staré šance (Alteschanz), vzdálené cca 1,5 km jižním směrem (v terénu poměrně dobře zachovány jako zemní těleso na území dnešního Slovenska), ale především na známou centrální pevnost zvanou Velké šance či Jablunkovské šance (vzdálené cca 1,7 km západním směrem na druhé straně údolí). Šance Dolina měly ze strategického hlediska významný úkol, který spočíval ve velmi blízkém až takřka přímém prvním kontaktu s nepřítelem, který přicházel z Uherska. Posádka měla za úkol využít momentu překvapení, kdy nepřítel vyšel z úzké soutěsky průsmyku a měl komplikovanou pozici pro ústup. Proto byly tyto šance umístěny na jihozápadním svahu vrcholu Praženková (583 m n. m), na mírném spočinku tvořícím východní úbočí úzkého zářezu tzv. Jablunkovského průsmyku. Právě v tomto místě stezka z široce rozlehlé vrchoviny kolem Jablunkova a Mostů sestupuje do úzké kotliny průsmyku, jejíž páteří je divoce tekoucí potok Mušarka. Na počátku této soutěsky (myšleno ze směru českého území) ještě donedávna fungovala česká část hraničního přechodu mezi Českou republikou a Slovenskem. Pro výstavbu tohoto drobného vojenského objektu bylo vybráno místo na nenápadném vrcholku plochého spočinku větší odlesněné plochy, v současnosti s přímým výhledem na osadu Kupkovci (na česko-slovenském pomezí, již v SK), jejíž první domky jsou od šancí vzdáleny přibližně 200 m. Objekt byl pojmenován právě podle této větší odlesněné plochy zvané „Dolina“, jejíž rozloha se prakticky od prvních přesných zobrazení na vojenských mapách z konce 17. až 18. století nezměnila. Na rozdíl od známějších okolních objektů šancí, zachycených přesně i schematicky na několika mapových dílech, je tento mapami a plánky takřka zcela opomíjen. V podstatě jej nenajdeme na žádné ze schematických situací šancí z období 17. až 18. století, kdy tyto pevnůstky vznikaly. Jedno však tyto starší mapové podklady mají shodné a to nápis „Dolina“ označující odlesněnou větší plochu na západních svazích vrcholu Praženkové. Odtud pochází i historický název šancí. Odkaz na objekt šancí zachycují pouze dva známé mapové podklady:

1) I. vojenské mapování (tzv. josefské) z let 1764–68 (rektifikace 1780–83), které v předpokládaném místě pevnůstky nese velký nápis „Dollina Schanz“ (avšak bez vlastního zobrazení šancí)

2) II. vojenské mapování (tzv. Františkovo) z let 1836–52, jež zachycuje v místě odlesněné plochy nápis „Dolina“ a u něj nápis „Alte Schanze“. Z toho vyplývá, že pro vojenské mapy byl tento objekt ještě v první polovině 19. století natolik důležitý, či spíše zajímavý, že stál za to mapérům jej vyznačit. Paradoxně zřejmě postupné minimální povědomí o jeho existenci a situování na samotné zemské (státní) hranici způsobilo, že se objekt v relativně zachovalé podobě dochoval..