Turistické cíle v okolí obce Přimda

Renesanční zámeček postavený Volfem Josefem Lamingenem v roce 1614. Po konfiskaci majetku po roce 1621 přechází na jeho bratra Volfa Viléma Lamingena, za kterého přestal sloužit jako panské sídlo. Během 18. stol. provedeny drobné stavební úpravy.

Goticko-renesanční tvrz byla poprvé zmíněna r. 1413 jako pozůstalost Jana z Bernartic. R. 1626 byla již pustá. Jde o dvoupatrový objekt se 4 křídly a malým nádvořím. Během přestavby zanikly věže a příkop. Objekt je nepřístupný a v zanedbaném stavu.

Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).

Pozdně gotická žulová boží muka z roku 1588 stojí na rozcestí při cestě do osady Světce. Kapličku má zdobenou slepými arkádami ve tvaru oslího oblouku, ukončenými rovnoramennými křížky, je na ní datace a iniciály B. F. / W. F. či M. F. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně renesanční boží muka nechali vystavět Sebastian Meixner s manželkou Marií, roz. Stadlerovou r. 1602. Později pravděpodobně povalena a znovu vztyčena. Zdobí je nezřetelné erby rodin Meixnerů a Stadlerů z Wolfersgrünu. Kolem železná ohrádka patrně z 19. století. Památkově chráněná od r. 1958.

Železná rozhledna (48,5 m, 570 m n. m.) byla postavená jako typizovaný vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou v letech 2001–2002, pro veřejnost byla otevřena 3.5.2003. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33,5 m je krásný výhled po okolí.

Původní gotická tvrz rozšířena na zámek koncem 15. či zač. 16. stol. za potomků Bohuslava Bohuše z Otěšic. Otěšičtí vlastnili zámek od r. 1443 do r. 1591. Zbytky tvrze tvoří severozápadní část zámku. Dnes čtvercová budova krytá mansardovou střechou.

Barokní lovecký zámeček na místě sklárny nechal postavit František Kolowrat Libštejnský v roce 1742. Autorem projektu byl nejspíše Jan Blažej Santini. Od roku 1930 zde fungovaly Západočeské dřevařské závody Jindřicha Kolowrata.

Pozdně gotická žulová boží muka z r. 1522, unikátní kamenická práce, překračující svým významem hranice regionu. Na kruhové základně stojí čtyřikrát odstupňovaná patka, dřík je válcový, dolů se rozšiřující. Kaplička má niky ve tvaru oslího hřbetu s novodobými obrázky. Památkově chráněná od r. 1958.

Původně tvrz z poč. 13. stol., v 16. stol. za Gutštejnů přestavěna na prostorný renesanční zámek. V polovině 18. stol. za Trautmannsdorfů přestavěn barokně. Renesanční i barokní podoba překryta úpravami v 19. století. Dnes výchovný ústav pro děti a mládež.

Barokní pohřební kaple sv. Kříže byla vybudována k uložení ostatků majitele tachovského panství Johanna Filipa Husmanna a jeho manželky Emílie z Donína před rokem 1782. V 70. letech 20. století byla pobořena, zůstaly fragmenty obvodového zdiva s výškou maximálně 150 cm, r. 2015 zakonzervované.

Mlýn uváděn v 16. století v majetku bosých karmelitánů, r. 1547 konfiskován. Od roku 1645 majetek Jana Filipa Husmanna z Namedy, přestavěn v pozdně renesančním stylu. V 21. století rekonstruován, v letech 2006–2007 obnoveno vodní kolo. V současní době využívá budovu Tachovský dětský sbor.