Hrad Přimda, Přimda

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.

© Vojtěch Polanský 8/2005

severní části Českého lesa, vysoko nad okolní krajinou, se zvedá mohutná zalesněná dominanta. Krajinnou výraznost rulové hory s protáhlým severojižním vrcholovým bradlem zvyšuje dodnes zřícenina hradu Přimdy, jemuž vděčí hora i městečko pod ním za své pojmenování. Přimda se řadí mezi historicky a stavebně nejvýznamnější hradní architektury v Čechách a málokterý hrad se může pochlubit obdobnou vysokou polohou (837 m nad mořem), umožňující výhled hluboko do západních Čech i na německou stranu. Hrad Přimda, stojící na rozvodí Labe a Dunaje, zaujímal strategicky klíčovou pozici na důležité obchodní cestě z Prahy a Plzně do Horní Falce ...

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985 (doplněno redakcí), 30.5. 2009

pověsti

Císařova dcera

V těch dobách, kdy se na českoněmeckém pomezí střely nekonečné hvozdy, žil na dvoře německého císaře hrabě z Oldenburka. Byl sem poslán, aby se jako panoš naučil rytířským ctnostem a dvorným způsobům a mravům. Ten si oblíbil císařovu dceru a věda, že by marně žádal pyšného otce o její ruku, rozhodl se, že ji unese. Vystoupil z císařových služeb, prodal svůj statek a s penězi zaň strženými se vydal na toulky po širých lesích, tehdy téměř

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 2.9. 2002

Kníže Oldřich objevil Přimdu

Minula léta, staré příběhy upadly v zapomenutí a zběhly se nové. V lesích opodál opuštěného hradu konal se opět velký lov. Tentokráte zavítal v ty osamělé končiny, v nichž žila přečetná zvěř, nikým nepronásledována a nelovena, český kníže Oldřich. Jelen, který prchal před knížetem, zavedl ho do lesních hlubin, z nichž kníže nemohl najít žádný východ. Konečně uzřel horu a na jejím temeni roubené hradby. Podivil se nemálo, kdo si v těchto

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 2.9. 2002