© Milan Caha 03/2016
Objekt vznikl postupným spojováním několika středověkých městských domů. Jeho dnešní podoba je výsledkem barokního sjednocení v 18. století a především přestavby Teofila Żebrawského v 19. století. Jde o nárožní dvoukřídlý palác. Hlavní průčelí do Grodzské je osmiosé a člení je ploché pilastry. Střední osu zvýrazňuje vstupní portál se stlačeným obloukem, výrazným klenákem a štukovou ornamentikou. Nad ním je umístěn erb Stadnických a výše nástavec s reliéfem sv. Floriana. Meziokenní plochy jsou opatřeny bohatou štukovou výzdobou v novorokokovém duchu. Horní část průčelí uzavírá balustrádová atika, mezi jejímiž částmi jsou umístěny vikýře. Z předchozích stavebních etap se dochovaly některé kamenné konstrukce a portály. Během německé okupace byl původně uzavřený parter změněn proražením arkád, které měly zlepšit průchodnost Grodzské ulice.
Pałac Stadnickich, známý také jako Kamienica Pod Kozłem, stojí na nároží ulic Grodzka a Poselska v historickém centru Krakova. Počátky zástavby na této parcele sahají do 14. století. ...V 16. století získal jednu z nemovitostí Marcin Stadnicki ze Żmigrodu, sanocký kastelán, poslanec polských sněmů a později vrchní hofmistr dvora Maryny Mniszchówny. Stadničtí patřili k významným šlechtickým rodům Malopolska a Haliče. V 18. století byly spojeny tři starší městské domy – Pod Kozłem, Pod Aniołem a Michniewiczowski – a vznikl rozsáhlý městský palác. K zásadní proměně objektu došlo po krakovském požáru roku 1850. Edward Maria Adolf Stadnicki zadal jeho přestavbu architektovi a restaurátorovi Teofilu Żebrawskému, který ji provedl v letech 1857–1860 v novorokokovém stylu. Stadnicki byl poslancem haličského Zemského sněmu a od roku 1881 členem rakouské Panské sněmovny. Edward Maria Adolf Stadnicki je významný také z hlediska vazeb k Moravě. Sňatkem s Ludgardou Mniszkovou roku 1845 získal mimo jiné panství Vranov nad Dyjí. V době, kdy rodina pobývala v Krakově kvůli vzdělávání dětí, vlastnil Stadnicki právě dům v Grodzské 40; rodina zároveň pobývala ve Vídni a na vranovském panství. S objektem je dále spojen jeho architekt Teofil Żebrawski (1800–1887), matematik, geodet, inženýr a restaurátor, který se významně podílel na obnově historických staveb Krakova. Palác byl do krakovského seznamu památek zapsán roku 1936..
