Sukiennice

Arkády, další velmi charakteristický architektonický motiv Sukiennice, je z konce 19. století. V kříži Sukiennice, vedoucím z jedné strany Rynku na druhou, byl zavěšen slavný nůž, kterým podle pověsti jeden ze stavitelů mariánských věží, zmítaný pýchou a závistí, zabil jiného, svého bratra. Nůž je ryze středověký, pravděpodobně před staletími se používal k potrestání zlodějů, k uřezávání uší. V samém středu kříže Sukiennice je umístěna pamětní deska, připomínající polohu města podle německého práva v roce 1257. Současnou Sukiennici lze zhruba rozdělit do tří částí: přízemí, první patro a suterén. Přízemí je přirozeně královstvím suvenýrů a obchodu zaměřeného především na potřeby turistů. V prvním patře se nachází galerie polských obrazů a soch 19. století. Je to historicky první budova Národního muzea v Polsku z roku 1879. V podzemí je slavné muzeum, pobočka Historického muzea města Krakova, lidově zvaného podzemí Tržního náměstí..

století byla přestavěna v gotickém slohu na příkaz krále Kazimíra III. Velikého. Ještě v době gotiky se obchodní stánky proměnily v jednu impozantní budovu. Roku 1555 vyhořela a byla obnovena v renesančním slohu. Po stranách vznikaly časem různé přístavky, které v letech 1875-1878 století nahradily gotické arkády. Velké prostory v patře byly přestavěny na výstavní sály. Podlouhlá budova z kamene a z cihel o rozměrech 18×108 m má v přízemí dvě řady drobných krámků a je přístupná ze všech čtyř stran; vstupy z delších stran bývaly uzavřeny mříží. Zvenčí ji po obou stranách lemují otevřené novogotické arkády, zakončené patrovými rizality a rohovými věžičkami s báněmi. V polovině délky má jakousi příčnou loď s ozdobnými štíty a střechu lemují novorenesanční atiky. Vnitřní prostor je zaklenut valenou klenbou s velkými lunetami. V patře je expozice polského malířství, součást Národního muzea. V 19. století byla rozšířena o novogotické arkády po obou delších stranách. V tržnici se prodávaly hlavně dovážené látky..