
Collegium Iuridicum má podobu uzavřeného čtyřkřídlého objektu s obdélným vnitřním dvorem. Starší stavební etapy jsou patrné především v části obrácené do ulice Kanoniczy, kde se dochovalo gotické cihelné zdivo a další středověké konstrukce. Významným prvkem je pozdně gotický stupňovitý štít směrem ke Kanonicze, který patří k charakteristickým dokladům pozdně gotické světské architektury v Krakově. Zachovány jsou také gotická a renesanční ostění oken a kamenné portály. Barokní průčelí do ulice Grodzka vzniklo při přestavbě roku 1719. Jeho hlavním architektonickým prvkem je kamenný, rustikovaný portál s erbem Akademie Krakovské – dvěma zkříženými žezly na dekorativní kartuši. Vnitřní dvůr obklopují arkádové ochozy, které získaly svou podobu při úpravách v 17. století.
Po obnovení univerzity králem Vladislavem II. Jagellonským roku 1400 získala Akademie Krakovská v letech 1403 a 1406 dva domy v ulici Grodzka a jejich spojením vzniklo kolegium určené především profesorům práv. Prostředky na nákup pravděpodobně pocházely z odkazu královny Hedviky Andegavské, která před svou smrtí roku 1399 odkázala své šperky na obnovu univerzity. Collegium se stalo centrem právnického studia; konaly se zde přednášky a disputace, nacházela se zde aula, oratorium a knihovna a bydleli zde profesoři práv. Proto se označovalo také jako Domus Iuristarum, tedy „Dům právníků“. K nejvýznamnějším osobnostem spojeným s kolegiem patřili profesoři Stanisław ze Skarbimierza a Paweł Włodkowic, kteří působili na počátku 15. století a podíleli se na rozvoji právního myšlení týkajícího se vztahů mezi státy. Collegium bylo v průběhu staletí několikrát upravováno. Výrazná přestavba následovala po požáru ve 30. letech 17. století, kdy byla budova sjednocena v raně barokní podobě. Další zásadní úprava proběhla roku 1719, kdy vzniklo dnešní barokní průčelí do Grodzské. Nemovitou kulturní památkou rejstříkové číslo A-35 je budova od roku 1936. Od 90. let 20. století je Collegium Iuridicum sídlem Institutu dějin umění Jagellonské univerzity..