Zbytek zdiva jižního paláce
© iV 5. 5. 2007
Sokolec byl tzv. stěnový hrad – na jihozápadě přiléhá ke kolmé žulové skále vrcholu Kryźnej Góry. Půdorys měl tvar obdélníka velikosti 20 x 50 metrů, jádro zabíralo severozápadní polovinu a chránila jej obvodová hradba se zaoblenými nárožími. Stály zde dvě obdélné budovy proti sobě. Jedna z nich přiléhala ke skále, druhá delší stála naproti při celé délce severovýchodní hradby a jihovýchodní část byl podsklepena. Nádvorní zeď této stavby (1,5 metru silná) je nejzachovalejší z celého hradu. Kolem jádra obíhala parkánová hradba, nejvíce dochovaná na severu (uvažuje se dokonce o baště). Druhý díl dispozice je tvořen malým opevněným předhradím na jihozápadě. Opevněn byl zřejmě i vrcholek skály nad hradem, komunikační propojení s hradem není známo.
Okolo poloviny 14. století vystavěla hrad svídnicko-javorská knížata. První zmínka o něm pochází z roku 1364, v roce 1372 ho kněžna vdova Agnieszka udělila v léno Henrykovi de Czirn. Husité hrad dobyli a poničili, ale vzápětí ho opravili a usadili zde vlastní posádku. V roce 1432 zde sídlil Opitz von Czirn. Hrad v roce 1474 nechal dobýt a pobořit Matyáš Korvín, neboť byl sídlem loupeživé posádky. V královské listině Vladislava Jagielonského se v roce 1502 zmiňuje jako pustý.
|
Přihlášení |
