Vstup do bergfritu podél zvyšující se hradby
© iV 5. 5. 2007
Chojnik je jedním z nejvýše položených hradů Dolního Slezska. Leží cca 5 km téměř na jih od centra Jeleniej Góry na území Krkonošského národního parku, do kterého se v Polsku platí vstupné. Přístup je od vsi Sobieszów po turistických značkách s výstupem na vysoký žulový útes na úpatí Krkonoš, na kterém hrad stojí. Je typickou ukázkou dolnoslezské hradní architektury a jejího vývoje.
Původní gotický hrad tvořilo nevelké jádro s mohutným válcovým bergfritem v čele na jihovýchodě staveniště. Na severozápadě dispozice byl obdélný dvoupatrový podsklepený palác o rozměrech 8,5 x 6,9 metru. ...Přízemí paláce je přístupné portálem z malého nádvoří mezi věží a palácem. Patro bylo přístupné z hradebního ochozu. V obou podlažích se zachovaly zbytky prevetů. Vysokou hradbu převyšoval palác pouze střechou a okna měl pouze do nádvoří, teprve později přibyla další v obvodové hradbě. Původní podlaží paláce byla jednoprostorová a plochostropá, později byla příčkami rozdělena. Hradba byla vysoká 9 metrů a o další 4 metry stoupala ke vchodu do věže z ochozu. Vstup do jádra byl v severní hradbě pod věží kulisovou bránou. Na nádvoří byla cisterna. Jádro nechránily žádné další hradby ani příkopy, což nebylo pro jeho exponovanou polohu na skále potřeba. Gotsche Schaff zřídil v hradbě (v síle zdi) nad bránou v roce 1393 kapli sv. Jiří a sv. Kateřiny, ale není jasné, kudy se do ní vcházelo. Dodnes je dobře viditelné ostění kaple z červeného pískovce. V 1. polovině 15. století byl před bránu přistavěn obdélný dvorek. V další fázi výstavby bylo jádro koncem 15. století obehnáno parkánem a ohrazeno také bylo předhradí. Jeho hradba byla zpevněna na severu válcovou věží s hladomornou a na východě baštou. Na jihovýchodě předhradí vznikly hospodářské i nové obytné budovy. V 17. století zde byla zřízena kuchyně. Na vzniklém nádvoří byla další cisterna. Osmiboký sloup z pískovcových kvádrů uprostřed nádvoří prý sloužil jako pranýř. Na západ od tohoto předhradí byl v 16. století ohrazen další prostor (byly zde stáje a také třetí z hradních cisteren). Všechny hradby také získaly typické renesanční půlobloučkové atiky. V roce 1560 vznikl obrovský bastion na severu, dnes zastavěný novodobými budovami. V 17. století pak přibylo ještě další opevnění..
Hrad na vysoké žulové skále založil v letech 1353–64 svídnicko-javorský kníže Bolek II. na obranu nížiny u Jeleniej Góry. Vdova po tomto knížeti Agnieszka předává v roce 1381 hrad do majetku Gotsche Schaffa – předka významného slezského rodu Schaffgotschů. ...V jejich držení zůstal hrad až do roku 1634. V tomto roce hrad i s dalším majetkem zkonfiskoval císař pro údajnou zradu Ulryka von Schaffgotsch. Když byl v roce 1649 hrad rodu navrácen, nestal se už jeho hlavním sídlem a byl udržován pouze jako důležitá pevnost. Za rodové sídlo si Schaffgotschové zvolili lázně Cieplice Zdrój a správa panství byla v Hermsdorfu. V roce 1675 hrad vyhořel a už nebyl opravován. Až v polovině 19. století byla zřícenina konzervována a byla zde zřízena turistická ubytovna. Další opravy probíhaly v letech 1903–1904, 1965–1967, 1974–1975 a 1991..
|
Přihlášení |
