© Dominik 07/2024
Obec Hronsek leží na Slovensku asi 10 km jižně od krajského města Banská Bystrica na levém břehu řeky Hron. V obci stojí několik kulturních památek. Nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími z nich jsou dřevěný artikulární kostel s opodál stojící zvonicí, které jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Kromě těchto staveb je v Hronseku ještě goticko-renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) z r. 1576 - zvaný Vodný hrad a Soosovsko-Géczyovský barokní kaštěl z r. 1775. Barokní budovu obklopuje veřejnosti přístupný park s přes 200 let starou lípou a dubem.
Barokní zámek s rokokovou výzdobou krytý mansardovou střechou je obdélníkovou blokovou stavbou se čtyřmi nárožními věžemi. V místnostech jsou zachovalé pruské a zrcadlové klenby z 18. stol. ...Fasády jsou bohatě zdobeny rokokovou štukovou výzdobou. Podlaží zámku rozděluje kordonová římsa. Nad vchodem je trojúhelníkový tympanon s erby Juraje Géczy de Garamszek a Estery Bene de Nándor. U prvního (pravého) erbu je umístěna stuha s nápisem "GEORGIUSGECZYDeGARAMSZEC" a u druhého (levého) je nápis "ESTERABENEDeNANDOR". Budovu obklopuje park se starou lípou a dubem z doby výstavby zámku. V parku je také pozůstatek fontány..
Oblast, v níž se dnešní obec Hronsek nachází, byla původně královským majetkem. První zmínka o ní pochází z darovací listiny z roku 1250, kdy ji uherský král Béla IV. daroval zvolenskému županovi Radunovi Oszlárovi za jeho zásluhy v boji proti Tatarům. Radun na přiděleném území založil nedalekou ves Radvaň. ...Hronsek pravděpodobně založil Radunův vnuk Gala, protože starší název obce byl Galowycz. Z této lokality pocházel šlechtický rod Geczy, jehož příslušníci se psali s přídomkem "de Garamszek" (z Hronseku). Pravděpodobně ti si ve vsi nechali postavit někdy v 15. století své sídlo, dnešní goticko-renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) - tzv. Vodní hrad. Mladší zámek nechal v roce 1775 v barokním slohu vybudovat hontianský podžupan Juraj Géczy z Hronseku se svou manželkou Esterou Bene s přídomkem Nándor. Tuto skutečnost dokládají jejich erby s nápisy a datací. Kolem zámku byl zřízen park. Po Jurajově smrti v roce 1784 rodová větev Gédzyů pokračuje jejich potomky, kteří vytvořili vlastní rodové větve. Kaštěl obýval i některý z příslušníků rodu Šóšovců (maďarsky Soós), o čemž svědčí jeho název. V době Slovenského národního povstání bylo v budově výcvikové středisko 1. Čs. armády na Slovensku pro doplnění 2. Čs. paradesantní brigády v SSSR. Za socialismu v zámku sídlila základní a mateřská škola. Dnes je v majetku obce a plánuje se jeho rekonstrukce. Prozatím byl opraven a zpřístupněn alespoň pozůstatek zámeckého parku..
|
Přihlášení |
