Pohled od jihu
© Vojtěch Kadaňka, 01/2010
Na hrad vede zelená turistická značka ze Šášovského Podhradia, která pak pokračuje dál po hřebeni a končí v Hronske Dubrave. Ze Šášovského Podhradia vede modrá značka na nádraží ve Ždiaru nad Hronom. Autem je příjezd odbočkou od hlavní silnice mezi Ždiarem a Zvolenem.
Hrad najdeme na úzkém skalnatém bradlu, které vybíhá z hřebene Štiavnických vrchů a je odděleno mělkým sedlem. V polovině 15. století – v době sporů o uherský trůn – byla asi 200 metrů od hradu (na mírně stoupajícím hřebeni za sedlem) vybudována předsunutá pevnůstka. Měla pětiboký tvar a obíhal ji val. Dvouprostrový palác stával ve východní (nejvyšší) části dispozice. ...V jednom místě akropole (skalního stupně v nejvyšší partii hradu) je dochováno masivní kvádrové zdivo, které by mohlo být pozůstatkem prvotní (ještě románské, či raně gotické) věže. Pozdně gotické rozšíření paláce překrylo původní vyzděnou cisternu (nová byla zřízena pod skalním výběžkem na nádvoří) a také mu zřejmě ustoupila i původní věž. V severozápadní části dispozice byl po roce 1465 postaven nový pozdně gotický palác. Dominantou zřícenin hradu je oblá věž v jihozápadním cípu. Jde o bateriovou věž s komorami pro děla v každém patře, která byla vestavěna zřejmě do pobořené části hradu v první polovině 16. století, kdy za Dócinů proběhla rozsáhlejší přestavba. Tehdy bylo též opevněno první předhradí – hradba byla napojena přes polygonální baštu k východnímu cípu hradby pod starým palácem a vjezd do jádra hradu opevnilo předbraní. Druhé předhradí v sedle pod hradem bylo v této době opevněno hradbou se vstupní hranolovou věží a plnilo hlavně úlohu hospodářského zázemí, byla zde také studna..
Z nemnohých hradů v údolí Hronu na skále nad řekou čnějí zbytky Šášovského hradu. Nedaleko naproti němu, na druhé straně řeky, odbočuje z dálnice cesta k známému banskému městu Kremnici. ...Hradní zdi v minulosti chránili spolu s hradem Reviště tuto cestu, která spojovala banská města a v těchto místech vstupovala do údolí Hronu. Nejstarší části hradu jsou z druhé půlky 13. století a byly víc než jednou přestavované. Hradní zdi se musely přizpůsobit terénu, a tak strážní věž předhradí byla na čele skalní vyvýšeniny a pod ní vstup z předhradí do horního hradu. Šášov měl malé, ale dobré opevnění a jeho zdi dodnes svědčí o technické zručnosti jeho stavitelů. Byl však jedním z nejznámějších sídel loupežných šlechticů, kterým nestačila práce a dávky poddaných, takže na místo ochrany raději plenili okolí, zejména majetky banských měst. V roce 1677 hrad těžko poškodili Thökölyho vojáci. Opravit ho už neměl kdo, a tak už skoro tři století jeho polozřícené zdi hledí do údolí Hronu a na malou obec Šášovské Podhradie. I když je hrad poměrně dobře přístupný a viditelný z cesty i ze železniční tratě, není moc navštěvovaný..
Hrad byl postaven jako strážce dolního konce soutěsky na Hronu, kudy procházela důležitá středověká komunikace. Hrad zřejmě vznikl už v polovině 13. století, kdy je zmiňován coby majetek Vincenta a Petra Vanči. ...Jeho stáří prokázal i výzkum, který provedl J. Hoššo. Od 1. čtvrtiny 14. století hrad patřil králi a spravovali jej kasteláni. V roce 1424 Zikmund Lucemburský věnoval hrad své manželce Barboře Celské. O něco později se jeden ze správců přidal k Janu Jiskrovi z Brandýsa, ale v roce 1465 je zboží opět pod kontrolou krále – tentokrát Matyáše Korvína, který hrad daroval své manželce Beatrix Neapolské. Po králově úmrtí v roce 1490 darovala královna vdova panství Dócimu, biskupovi v Jageru (Eger – město v dnešním Maďarsku) a tento rod držel hrad až do poloviny 17. století. Pak jej koupil Kašpar Lippay. V druhé polovině 17. století obsadil hrad oddíl vojáků Imricha Tököliho, ale v roce 1676 jej získali opět císařští. Poté už hrad zůstal v majetku koruny a v 18. století zpustl..
|
Přihlášení |
