Pohled od jihu
© Vojtěch Kadaňka, 01/2010
Hrad najdeme na úzkém skalnatém bradlu, které vybíhá z hřebene Štiavnických vrchů a je odděleno mělkým sedlem. V polovině 15. století – v době sporů o uherský trůn – byla asi 200 metrů od hradu (na mírně stoupajícím hřebeni za sedlem) vybudována předsunutá pevnůstka. Měla pětiboký tvar a obíhal ji val. Dvouprostrový palác stával ve východní (nejvyšší) části dispozice. V jednom místě akropole (skalního stupně v nejvyšší partii hradu) je dochováno masivní kvádrové zdivo, které by mohlo být pozůstatkem prvotní (ještě románské, či raně gotické) věže. Pozdně gotické rozšíření paláce překrylo původní vyzděnou cisternu (nová byla zřízena pod skalním výběžkem na nádvoří) a také mu zřejmě ustoupila i původní věž. V severozápadní části dispozice byl po roce 1465 postaven nový pozdně gotický palác. Dominantou zřícenin hradu je oblá věž v jihozápadním cípu. Jde o bateriovou věž s komorami pro děla v každém patře, která… číst dále
Z nemnohých hradů v údolí Hronu na skále nad řekou čnějí zbytky Šášovského hradu. Nedaleko naproti němu, na druhé straně řeky, odbočuje z dálnice cesta k známému banskému městu Kremnici. Hradní zdi v minulosti chránili spolu s hradem Reviště tuto cestu, která spojovala banská města a v těchto místech vstupovala do údolí Hronu. Nejstarší části hradu jsou z druhé půlky 13. století a byly víc než jednou přestavované. Hradní zdi se musely přizpůsobit terénu, a tak strážní věž předhradí byla na čele skalní vyvýšeniny a pod ní vstup z předhradí do horního hradu. Šášov měl malé, ale dobré opevnění a jeho zdi dodnes svědčí o technické zručnosti jeho stavitelů. Byl však jedním z nejznámějších sídel loupežných šlechticů, kterým nestačila práce a dávky poddaných, takže na místo ochrany raději plenili okolí, zejména majetky banských měst. V roce 1677 hrad těžko poškodili Thökölyho vojáci. Opravit ho už neměl kdo,… číst dále
|
Přihlášení |
