
Zámek (kaštieľ) je dvoupodlažní renesanční stavba obdélného půdorysu s dvěma nárožními věžemi krytá mansardovou střechou. V ose hlavního průčelí je mělký rizalit ukončený trojúhelníkovým tympanonem s erbem Ostrolúckych. Ve věžích se zachovaly střílny. Zámek je trojtraktové dispozice s průběžnou chodbou, z které vedou do poschodí dvě schodiště. Na poschodí na klenbách je nástěnná malba s rostlinnými motivy z 18. století. V zámku Ostrolúckych je umístěna kamenná středověká křtitelnice ze zaniklého kostela Zjevení Páně. V přízemí se nachází kamenná deska s datací 1636 a nápisem: "Nechť tento dům stojí do té doby, dokud mravenec nevypije moře a želva neobejde svět".
S historií Ostré Lúky je úzce spjat šlechtický rod Ostrolúckych (Osztroluczky, Osztrolukai), který získal zdejší majetky darem. V roce 1286 král Ladislav IV. obnovil darovací listinu na celý majetek Ottovi de Ostroluka. Nejstarším známým členem rodu Ostrolúckych je ale až Juraj Ostrolúcky, jenž byl v letech 1512-1518 podžupanem Zvolenské stolice. O nejstarším sídle tohoto rodu nejsou žádné informace. Současný, původně opevněný renesanční, zámek vyprojektoval a postavil, snad na místě staršího sídla, v letech 1636-1641 Abraham Artz z Banské Štiavnice pro Melichara Ostrolúckého. V 1. polovině 18. století se v prostorách zámku konaly evangelické bohoslužby, a to až do vybudování nového chrámu v r. 1742. Ve 2. polovině 18. století za Alexandera Ostrolúckého (1734-1777) a Žofie Alžbety Gostoni de Kranč (1742-1800) nebo jejich syna Ľudovíta Ostrolúckého (1772-1813) a jeho manželky Ludoviky rozené Rothsütz (1773-1810), došlo… číst dále