© Dominik 07/2024
Nevelká obec Ostrá Lúka se nachází na středním Slovensku jihozápadně od města Zvolen. V těsné blízkosti obce se rozkládá chráněná krajinná oblast Štiavnické vrchy. Dominantní stavbou malebné obce je barokně-renesanční zámek (slovensky kaštieľ), u něhož se nachází pietní místo s pozůstatky evangelického kostela a hrobkou rodu Ostrolúckých (viz samostatné heslo). Zámek leží na jižním okraji obce a v současnosti není veřejnosti přístupný. V severní části dnešního hřbitova měl dříve stát kostel Zjevení Páně. V centru obce je muzeum obce Ostrá Lúka.
Zámek (kaštieľ) je dvoupodlažní renesanční stavba obdélného půdorysu s dvěma nárožními věžemi krytá mansardovou střechou. V ose hlavního průčelí je mělký rizalit ukončený trojúhelníkovým tympanonem s erbem Ostrolúckych. ...Ve věžích se zachovaly střílny. Zámek je trojtraktové dispozice s průběžnou chodbou, z které vedou do poschodí dvě schodiště. Na poschodí na klenbách je nástěnná malba s rostlinnými motivy z 18. století. V zámku Ostrolúckych je umístěna kamenná středověká křtitelnice ze zaniklého kostela Zjevení Páně. V přízemí se nachází kamenná deska s datací 1636 a nápisem: "Nechť tento dům stojí do té doby, dokud mravenec nevypije moře a želva neobejde svět"..
S historií Ostré Lúky je úzce spjat šlechtický rod Ostrolúckych (Osztroluczky, Osztrolukai), který získal zdejší majetky darem. V roce 1286 král Ladislav IV. obnovil darovací listinu na celý majetek Ottovi de Ostroluka. Nejstarším známým členem rodu Ostrolúckych je ale až Juraj Ostrolúcky, jenž byl v letech 1512-1518 podžupanem Zvolenské stolice. ...O nejstarším sídle tohoto rodu nejsou žádné informace. Současný, původně opevněný renesanční, zámek vyprojektoval a postavil, snad na místě staršího sídla, v letech 1636-1641 Abraham Artz z Banské Štiavnice pro Melichara Ostrolúckého. V 1. polovině 18. století se v prostorách zámku konaly evangelické bohoslužby, a to až do vybudování nového chrámu v r. 1742. Ve 2. polovině 18. století za Alexandera Ostrolúckého (1734-1777) a Žofie Alžbety Gostoni de Kranč (1742-1800) nebo jejich syna Ľudovíta Ostrolúckého (1772-1813) a jeho manželky Ludoviky rozené Rothsütz (1773-1810), došlo k barokním úpravám patrným zejména na vstupním průčelí. Zahradní průčelí s dvěma nárožními věžemi si uchovalo spíše renesanční ráz. Poté zámek zdědil Mikuláš Ostrolúcky (1797-1872) s Alžbetou rozenou Gosztonyiovou (1798-1867), rodiče známé Adely Ostrolúcké (1823-1853), jež se stala múzou Ľudovíta Štúra. Adela je pochována v rodové hrobce nedaleko zámku. Poslední majitel byl Mikuláš Ostrolúcky, který zde žil až do své smrti v roce 1947. Později zde byly byty. V letech 1967-1969 zámek prošel rekonstrukcí, po níž sloužil jako státní archiv. Po odstěhování archivu v roce 2005 chátral. V roce 2012 většinový podíl na zámku získala obec, která však neměla na opravu prostředky. Roku 2019 zámek získal nový majitel, jenž začal s rekonstrukcí. V roce 2020 byla opravena střecha zámku a hospodářská stavba. V budoucnu by měla jedna místnost sloužit jako památná síň Adely Ostrolúcké..
|
Přihlášení |
