
Slovenská obec Belá leží v severovýchodní části Žilinské kotliny, v údolí Varínky a Belianského potoka. Západně od obce se nachází Kysucká vrchovina, ve východní části stoupají výběžky Krivánské Malé Fatry. Hlavní památkou a dominantou Belé je římskokatolický farní kostel sv. Marie Magdalény. Patronka kostela je na obecním znaku zobrazena celá bílá se zlatou korunou a nádobou. Kostel bývá přístupný veřejnosti nejen v době konání bohoslužeb, které jsou zde slouženy několikrát týdně.
V kostele se nachází dva oltáře. Hlavní oltář je zasvěcený Marii Magdaléně, patronce kostela i celé farnosti. Druhý oltář, zasvěcený svatým andělům, se nachází na pravé straně svatyně, naproti kazatelně. Jihovýchodně od kostela stojí fara..
Prvním farářem byl Jan Litassy, pocházející z Nižné na Oravě. Kněží bydleli nejprve v pronajatém malém dřevěném domě. Přestože kostel neměl žádná privilegia, papež Pius VII. adresoval v roce 1802 farnímu kostelu v Belé Apoštolské breve, podle něhož lze v kostele získat plnomocné odpustky. V roce 1804 byla jihovýchodně od kostela vybudována fara. V roce 1818 došlo k opravě kostelní střechy. V roce 1870 byla provedena oprava věže a roku 1890 byl opraven celý kostel. Na konci druhé světové války se v kostele opevnili ustupující Němci a ve věži si zřídili pozorovatelnu. Kostel byl při ostřelování vážně poškozen a hrozila dokonce jeho demolice. Místní obyvatelé chrám svépomocí opravili za 8 měsíců a 16. prosince 1945 byl požehnán páterem Anzelmem, františkánem ze Žiliny. Roku 1954 byly pořízeny nové varhany. V roce 1956 se uskutečnila přístavba "Lysické kaple" a byl pozlacen oltář a kazatelna..