pohled na pozůstatky mohutné obytné věže - donjonu
© Luděk Vláčil 06/2017
Zřejmě nejstarší čtyřboké jádro vzniklo na severozápadním vrcholku. V severním nároží stála věž postavená na půdorysu o rozměrech 10x6,5 m, k níž přiléhal obdélný útvar snad ohrazeného dvora, na jehož konci bylo obytné stavení se základnou 9,5x9 m. Jižně stála hradní kaple o rozměrech 8x3,5 m. Mohutná obytná věž (donjon) s rozměry 10x10 m stála o něco níž a přiléhala k ní další přístavba. Severně od věže se nacházela cisterna. Prostor mezi oběma útvary ohrazovala masivní hradba. Na plochém vrchu opodál, asi uprostřed celé lokality, stála ve 14. století rozsáhlá obdélná budova, snad s dalšími přístavbami. Další dvě stavby přiléhaly k hradbě na jihovýchodu.
Předpokládá se, že zlato a stříbro zde těžili již Keltové. Na přelomu 12. a 13. století byla lokalita s názvem Baňa osídlena horníky. Již v polovině 13. století vznikl na severozápadním vrcholku královský hrad, sloužící k ochraně města, jako sídlo královského úředníka a správce dolů, vojenské posádky, ale i jako sídliště horníků s mnoha technickými objekty ke zpracování rud. V minulosti byla lokalita mylně považována za předchůdce města Banská Štiavnica. Důležité bylo tedy zjištění, že název Staré město vznikl až v 18. století a starší označením lokality bylo Starý hrad (die altte Burg, vetus castrum). V letech 2009-2012 byl při archeologickém výzkumu odkryt půdorys středověké hradní kaple. Podle bohatého zastoupení výrazných fragmentů architektonických prvků, např. svorníky klenby, je kaple datována do 14. století stejně jako některé další objekty. Podle průzkumu byla kaple zničena kolem poloviny 15. století, což… číst dále
|
Přihlášení |
