
Archeologická lokalita zaniklého hradu, nesoucí na nejstarších mapách název Glanzenberg (třpytivá hora) nebo Bana, se rozkládá na rozsáhlém protáhlém hřebenu (794 m n. m.) asi 1 km severně od centra slovenského města Banská Štiavnica. V prostoru byly odkryty pozůstatky složitého a dosud ne zcela prozkoumaného opevněného souboru staveb, který byl dříve považován za předchůdce dnešního města ležícího v údolí. K lokalitě vede středně náročný naučný chodník (stezka), jehož celková délka je 3 km.
Mohutná obytná věž (donjon) s rozměry 10x10 m stála o něco níž a přiléhala k ní další přístavba. Severně od věže se nacházela cisterna. Prostor mezi oběma útvary ohrazovala masivní hradba. Na plochém vrchu opodál, asi uprostřed celé lokality, stála ve 14. století rozsáhlá obdélná budova, snad s dalšími přístavbami. Další dvě stavby přiléhaly k hradbě na jihovýchodu..
století byla lokalita s názvem Baňa osídlena horníky. Již v polovině 13. století vznikl na severozápadním vrcholku královský hrad, sloužící k ochraně města, jako sídlo královského úředníka a správce dolů, vojenské posádky, ale i jako sídliště horníků s mnoha technickými objekty ke zpracování rud. V minulosti byla lokalita mylně považována za předchůdce města Banská Štiavnica. Důležité bylo tedy zjištění, že název Staré město vznikl až v 18. století a starší označením lokality bylo Starý hrad (die altte Burg, vetus castrum). V letech 2009-2012 byl při archeologickém výzkumu odkryt půdorys středověké hradní kaple. Podle bohatého zastoupení výrazných fragmentů architektonických prvků, např. svorníky klenby, je kaple datována do 14. století stejně jako některé další objekty. Podle průzkumu byla kaple zničena kolem poloviny 15. století, což koresponduje i s archivními údaji o vojenském útoku na město v roce 1442, zorganizovaném jagelonským biskupem Šimonem Rozgonim. V roce 1443 oblast navíc zasáhlo silné zemětřesení. Zpustlé budovy Starého hradu byly podle nálezů využity ještě před koncem 15. století. Byly v nich hutnické pece a zkušebna rud. V té době již ve městě stál nový hrad, tzv. Starý zámok. Dalším zásadním zjištěním bylo zařazení obvodového zemního valu a příkopu do doby protitureckých fortifikačních aktivit v 16. století. Původně se zde totiž předpokládalo raně středověké či dokonce prehistorické hradisko. Od 2. poloviny 20. století zde probíhá postupný archeologický průzkum přinášející stále nové poznatky..