Pohled od říčky Neresnice
© Luděk Vláčil 08/2020
Hradiska (hradiště) byla pravěkými a raně středověkými předchůdci vrcholně středověkých hradů a opevněných měst. Dodnes se zachovala v podobě terénních nerovností, valů a příkopů. Pozůstatkem jedné z těchto lokalit je výšinné raně středověké hradisko Priekopa vypínající se nad soutokem vodních toků Slatina a Neresnica v místní části slovenského města Zvolen, Môťová. Lokalita leží asi 1 km jihovýchodně od centra města na severním úpatí pohoří Javorie. Většina prostoru hradiska se nachází ve veřejnosti nepřístupné zahrádkářské kolonii.
Lokalita se nachází na vyvýšené ostrožně nad soutokem vodních toků Slatina a Neresnica. Přirozenou ochranu na východní straně zajišťoval strmý sráz a hluboké koryto řeky Slatiny, které bylo zasypáno po roce 1958. Ze západní strany ho chránil potok Neresnica. ...Na nejpřístupnější jižní straně, kde hradisko dosahovalo největší šířky, byla hlavní obrana, kterou zajišťoval kamenný a dřevozemní val a vnější hrotitý, šíjový příkop. Současná výška valu dosahuje 3 m a šířky 18 m. Uvnitř areálu hradiska o rozloze téměř 1 ha bylo prozkoumáno 12 objektů, které byly porušeny zásahy zahrádkářů..
Výšinné hradisko bylo vybudováno v několika etapách na výrazné ostrožně chráněné říčními toky. V první etapě, pravděpodobně kolem přelomu 8.-9. století, vznikl asi 4 m vysoký kamenno-hliněný val obepínající celý areál. ...V 10. století byl z jižní strany vybudován dřevozemní val s komorovou konstrukcí. Ve třetí fázi bylo opevnění zesíleno zděným kamenno-hliněným valem zjištěným v severovýchodní části. Vzhledem k mohutnému opevnění lokality se pravděpodobně jednalo o významnější správní centrum Velké Moravy a určitou roli zřejmě plnilo i v dobách jejího zániku. Zánik fortifikace zřejmě souvisel s vybudováním nového a většího správního centra na Pustém hradě. Ve vnitřních objektech hradiska byla nalezena keramika datovaná do 9.-11. století. Lokalita je známa od 30. let 20. století, kdy ji zaměřil Š. Janšák a publikoval spolu s J. Eisnerem. Již v té době proběhly první amatérské výkopy. Lokalita byla poškozena při budování romské osady pod západním svahem hradiště nad Neresnickým potokem, k jejíž výstavbě byl použit i kámen z valů, o čemž svědčí základy jediného dosud stojícího objektu. K dalšímu poškození došlo při zaplňování koryta Slatiny a budování zahrádkářské osady. Systematický archeologický průzkum v některých částech lokality probíhal v 90. letech 20. století..
|
Přihlášení |
