Pohled na kostel od fary
© Luděk Vláčil 06/2018
Kostel je jednolodní barokní stavba bez věže, stojící vedle klasicistní fary a barokně-klasicistního zámku. Na hlavní fasádě je nad vchodem nika a v ní barokní socha bolestné Panny Marie pocházející z let 1700-1706, která byla později korunována. Z 18. století pochází i varhany, přemístěné z trnavského kláštera. V interiéru jsou dva boční oltáře, z nichž jeden je zasvěcený Božímu Srdci Ježišovu a druhý sv. Jozefovi. Před vchodem je novodobý dřevěný kříž.
Sokolovská farnost se prvně zmiňuje v roce 1332, což svědčí o tom, že zde stál i kostel. Od zániku římskokatolické farnosti, v období rozšíření protestantství, Sokolovce neměly faru ani svého duchovního správce. Vesnice patřila pod správu farnosti Ardanovce, odkud byla i duchovně spravována. ...K osamostatnění došlo po smrti ostřihomského arcibiskupa Františka Barkócziho (15.10.1710-18.6.1765). V září 1766 byla v Sokolovcích zřízena kaple a jako první kaplan nastoupil 28. září 1766 Ján Buday. Během jeho působení se v roce 1768 začal stavět barokní římskokatolický kostel Povýšení sv. kříže. Pravděpodobně se nejednalo o novostavbu, ale o rozšíření původní kaple. Správu nad stavbou nového chrámu měl ardanovský farář Jozef Modvecký. Chrám byl slavnostně benedikován za působení prvního faráře Jána Košinku 14. září 1770. V roce 1775 byl areál rozšířen o faru, zbudovanou již v klasicistním slohu. Varhany, zhotovené zřejmě v roce 1755, byly do kostela přeneseny kolem roku 1786 ze zrušeného kláštera trinitářů v Trnavě. Za jejich výrobce je považován varhanář Ján Mocký. V roce 1794 byla provedena generální oprava varhan Janem Kunošekem z Kutné Hory. V chrámu se také nachází krypta, ve které jsou uloženy tělesné ostatky jednoho z majitelů Sokolovského zámku Christiána Gustava Grafa von Degenfelda Schoburga (9.5.1807-8.8.1857). V roce 2003 byla provedena náročná rekonstrukce farní budovy..
|
Přihlášení |
