Zřícenina hradu z 13. stol. První zprávy o hradu pocházejí až z roku 1359, kdy jej Karel IV. uznal jako součást vimperského panství. Opuštěn byl v 1. pol. 16. stol. a od roku 1547 se uvádí jako pustý. Jeho zkázu završil požár koncem 16. stol.
Hlavní obrázek místa
© Michal Ivaník, 02/2008
Hrad Kunžvart (odvozeno od Königswarte – královská stráž) byl vystavěn k ochraně pobočky staré obchodní cesty z Vimperka do Pasova. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází z r. 1359, kdy jeho držení potvrdil král Karel IV. Peškovi z Janovic a synům jeho bratra Herbarta spolu s vimperským panstvím. Všichni další majitelé Vimperka, kteří následovali po rodu z Janovic (Kaplířové ze Sulevic od r. 1395, Malovcové z Malovic od r. 1494, Jáchym z Hradce od r. 1553, Rožmberkové v l. 1554–1601, novohradští Kolovratové 1601–1630, Eggenberkové 1630–1719 a naposledy Schwarzenberkové), měli pohodlnější ubytování na vimperském zámku. V r. 1547 se hrad Kunžvart uvádí jako pustý. Požár, který na hradě vypukl v r. 1578, jej změnil ve zříceninu. Jádrem stážného hrádku byla hranolová věž, vystavěná z pečlivého řádkového zdiva na žulovém skalním výchozu, který ji ze tří stran svými převislými stěnami spolehlivě chránil. Původní ostění v přízemí věže z tesaných žulových kvádrů s okosenou hranou a s půlkruhovým záklenkem bylo později použito jako vchod do statku čp. 5 v blízké osadě Kořenný. Nálezy zlomků tenkostěnné a tuhované keramiky, s hrotem železného hřebu, uložené v expozituře AÚ ČAV v Plzni, je možno zařadit do doby před polovinou 14. století.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986, 4.5. 2003

Půdorys místa

plán hradu
© P. Chotěbor podle D. Menclové (in T. Durdík, F. Kubů, P. Zavřel: Hrad Kunžvart, Castellologica bohemica 8, AÚ AV ČR, Praha, 2002)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Prachatice  (PT), Strážný

Místa v okolí

 kaple Panny Marie
 silniční most
 Lenora
 chlebová pec
 rechle
 Volarské šance
 Stožecká kaple
 Chalupská slať
 Boubínský prales
 Boubín
 domy alpského typu
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Štěpána
 městské opevnění
 měšťanský pivovar
 stará radnice
 kašny
 radnice
 Vimperk
 dům U jelena
 Haselburg
 Rechle, hradlový most
 Antýgl
Základní informace místa
ID místa: 194
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 4.5.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama