Kunžvart

Hrad Kunžvart (odvozeno od Königswarte – královská stráž) byl vystavěn k ochraně pobočky staré obchodní cesty z Vimperka do Pasova. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází z r. 1359, kdy jeho držení potvrdil král Karel IV. Peškovi z Janovic a synům jeho bratra Herbarta spolu s vimperským panstvím. Všichni další majitelé Vimperka, kteří následovali po rodu z Janovic (Kaplířové ze Sulevic od r. 1395, Malovcové z Malovic od r. 1494, Jáchym z Hradce od r. 1553, Rožmberkové v letech 1554–1601, novohradští Kolowratové 1601–1630, Eggenbergové 1630–1719 a naposledy Schwarzenbergové), měli pohodlnější ubytování na vimperském zámku. V r. 1547 se hrad Kunžvart uvádí jako pustý. Požár, který na hradě vypukl v r. 1578, jej změnil ve zříceninu. Jádrem strážného hrádku byla hranolová věž, vystavěná z pečlivého řádkového zdiva na žulovém skalním výchozu, který ji ze tří stran svými převislými stěnami spolehlivě chránil. Původní ostění v přízemí věže z tesaných žulových kvádrů s okosenou hranou a s půlkruhovým záklenkem bylo později použito jako vchod do statku čp. 5 v blízké osadě Kořenný. Nálezy zlomků tenkostěnné a tuhované keramiky, s hrotem železného hřebu, uložené v expozituře AÚ ČAV v Plzni, je možno zařadit do doby před polovinou 14. století. Zřícenina hradu leží v I. zóně národního parku, platí tedy zákaz vstupu na území mimo schválené značené stezky. V době od 1.3. do 15.7. každého roku je nepřístupná z důvodu hnízdění chráněných sokolů stěhovavých.