
Jedná se o robustní obdélnou jednopatrovou stavbu s mansardovou střechou. Její delší osa je orientovaná přibližně ve směru západ-východ. Kratší průčelí obsahují zděné střešní štíty. Severozápadní nároží zaujímá čtverhranná věž. Ze středu severního průčelí dále vystupuje nízký vstupní vestibul se štítem. Ze středu jižního průčelí vystupuje výrazný rizalit s hlavním vstupem. K zámku patří také bývalá čtverhranná bašta, později pohřební kaple Leohardiovců, stojící poblíž jeho severozápadního nároží. Původně jediný přístup k zámku od jihu z vesnice lemují dvě dvoukřídlé budovy. Dále je jeho součástí také malý, volně přístupný anglický park, ve kterém dnes stojí místní základní škola.
Zámek nechal postavit Ladislav Zelemer v 2. pol. 16. stol. Stavba byla dokončena roku 1578, tedy až po Ladislavově smrti. Jednalo se o opevněný objekt, severozápadně od zámku dosud stojí čtverhranná bašta, dnes sloužící jako pohřební kaple Leohardiovců. Po Zelemerovcích objekt vlastnili Héderváriovci, Huňadyovci a Esterháziovci. Ve 2. pol. 17. stol. je ve spojitosti se scelováním panství zmiňován jako majitel gróf Jan Esterházi z Galanty a poté jeho syn František Esterházi. Poté byli majiteli rody Vaiovců, Platyovců a Pálfyovců. V pol. 18. stol. byl v majetku Adama Rajčáni, archiváře uherské dvorské komory. Od roku 1870 patřil Alojzu Haasovi z Rakouska. Sňatkem pak přešel na Kurta Leonhardiho. Jeho potomci byli posledními majiteli zámku do roku 1945. Přestavby v 18. a 19. stol. smazaly pevnostní ráz zámku. Přestavbu si určitě vynutilo také zemětřesení v listopadu 1787. V 19. stol. byl založen anglický zámecký park.… číst dále