Podstavec památníku s vysílačem na pozadí.
© Pavel Semple 11/2018
Podstavec památníku milénia stojí na vrcholu Pyramida (podvrchol Zoboru) nad Nitrou. Kopec Zobor je nejjižnější částí pohoří Tribeč. Na obou vrcholech se rozkládalo hradiště z pozdní doby bronzové (10. až 8. stol. př. n. l). Po valovém opevnění hradiště dnes vede téměř 2 km dlouhá okružní naučná stezka.
V sousedství památníku stojí železobetonový vysílač, dokončený v roce 1993, a budova bývalé horní stanice sedačkové lanovky. Lanovka vedla z Nitry a dosloužila v roce 1993. Na jižní straně Pyramidy je nezalesněná skalnatá stráň, což umožňuje nerušený výhled na Nitru a do okolí města.
Vrchol v zoborské skupině Tribeča nad Podunajskou pahorkatinou nad městem Nitra, dosahuje výšky 586,9 m n. m. Vrchol tvoří přírodní rezervace Zoborská lesostep, na svahu jsou vinice. ...Je to vyhlídkový bod do širého okolí. Z Nitry do r. 1994 byl přístup sedačkovou lanovkou, která byla poté demontována, a zbytky chátrají..
Žulový památník měl podobu čtyřstranného obelisku stojícího na válcovém podstavci. U paty obelisku byly čtyři sochy turulů, maďarských bájných ptáků. ...Podstavec má 2 m hluboké betonové základy. Stojí na kruhové základně. Jeho spodní část je dvakrát odstupňovaná. V jeho horní části je výrazná římsa, nad níž je podstavec třikrát odstupňovaný. Původně měl desku s uherským státním znakem a letopočet 896-1896..
V roce 1896 Uherské království oslavovalo výročí tisíce let od vzniku prvního uherského státního celku. Uherský parlament v dubnu 1896 přijal Zákon o miléniu. ...Tím bylo rozhodnuto o výstavbě sedmi miléniových památníků v různých částech Uherska. Jeden z nich byl postaven na vrchu Pyramida, nižším vrcholu kopce Zoboru, nad Nitrou. Projektantem památníku byl Július Berczik. K jeho slavnostnímu odhalení došlo dne 30. srpna 1896. V roce 1918 došlo k rozpadu Rakouska-Uherska a ke vzniku Československa. Vzápětí na to se rozhořel konflikt na nové hranici mezi Maďarskem a Slovenskem. V té době sílily hlasy k okamžité likvidaci památníku. O jeho odstranění bylo rozhodnuto v lednu 1921. Skupina osmi československých legionářů pod vedením Josefa Honzy zahájila jeho destrukci dne 2. 2.1921. Památník byl dobře postavený, žula byla tvrdá a zima byla tuhá. Vysekání děr k uložení trhavin bylo v kruté zimě velmi náročné. Akce nejprve probíhala v naprostém utajení a někteří členové skupiny museli hlídkovat pro případ útoku ze strany maďarského obyvatelstva. Ke zničení památníku milénia na Děvíně došlo v předchozím měsíci, takže Maďaři mohli podobnou akci na Zoboru předpokládat. První detonace dne 2. 2.1921 zničila všechny čtyři turuly (bájné ptáky) na památníku, železem vyztužený obelisk ale zůstal stát. Nakonec byl dne 8. 2.1921 na šestý pokus obelisk stržen, přičemž jeho podstavec zůstal stát. Maďaři se nahoru na kopec při opakovaných detonacích nehrnuli a na zastrašení novinářů stačilo 46 varovných výstřelů. V době desátého výročí vzniku Československa byly do podstavce vyryty data 1918-1928. Do jeho středu byl zabudován železný stožár a na něj pověšena Československá vlajka. Podstavec přežil nejen destrukci v roce 1921, ale také pád letadla. Dne 02. 07. 1936 do něj při pádu narazilo vojenské letadlo Aero AP-32. Pilot zemřel, druhý člen posádky vyskočil s padákem a přežil..
|
Přihlášení |
