Věž na severovýchodním nároží
© Luděk Vláčil 06/2018
Zámek je poschoďová čtyřkřídlá budova se dvěma nárožními věžemi, arkýřem a ústředním nádvořím se sloupovými arkádami. Částečně sgrafitové fasády jsou prolomeny okny s kamennými šambránami. Renesanční atika s vlaštovčími ocasy byla v období romantismu snížena. V některých částech se však zachovala v původní výšce a členění. Na hlavním schodišti v interiéru je nápisová tabule s erby dokládající renesanční přestavbu v r. 1609 a klasicistní úpravu v r. 1816. U vstupní brány jsou erby Alberta Emila von Steiger-Münsingen von Relle a jeho manželky Marie Judyty Eleonory Eugenie Ludmiły Zamoyské, datované rokem 1896. V interiéru jsou stropy zaklenuté renesančními křížovými, barokními pruskými a korýtkovými klenbami. Je zde možné nalézt i fabionové zrcadlové stropy a v knihovně je strop trámový. V anglickém parku je krypta rodiny Steigerů z konce 19. století, kaple sv. Imricha a barokní… číst dále
Hajná Nová Ves vznikla ve vrcholném středověku ze dvou samostatných osad. První hodnověrná písemná zmínka o osadě Szeptenc (Šeptice) pochází z roku 1358 a v roce 1381 se vzpomíná i sousední Ujfalu (Nová Ves). Původně byla v majetku místních zemanů. Později se v jejich držení vystřídalo několik šlechtických rodin jako například Zerdahelyiové (slovensky Zerdahelyiovci, maďarsky Szerdahelyi, Zerdahelyi, Serdaheli, de Nyitraszerdahely). Koncem 16. století získal sňatkem s Annou rozenou Očkaiovou (Ocskay), vdovou po Jurajovi Septinském z Hajné Nové Vsi, část majetků Tomáš Vizkelety (1564-1611). Pravděpodobně již v té době zde stálo šlechtické sídlo. V roce 1609 nechal ve vsi Tomáš Vizkelety postavit, zřejmě na starších základech, opevněný čtyřkřídlý renesanční kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]). V roce 1816 byl klasicistně upraven. K dalším úpravám došlo… číst dále
|
Přihlášení |
