
Obec Hajná Nová Ves leží na Slovensku v Nitranském kraji v okrese Topoľčany. Nejvýznamnější památkou obce je renesanční zámek (slovensky kaštieľ) z počátku 17. století, který obklopuje veřejnosti přístupný a chráněný areál Hajnonovoveský park. Samotný, v současnosti bohužel značně zchátralý zámek není veřejnosti přístupný. V obci stojí ještě kaple sv. Imricha s hrobkou dřívějších majitelů zámku a novodobý kostel sv. Bystríka. Z památek v okolí stojí za zmínku zámky v obcích Horné Obdokovce, Radošina a Nitrianska Blatnica. Pro milovníky ještě o něco dávnější minulosti bude jistě zajímavé pohoří Považský Inovec, kde se nachází několik velkomoravských hradišť a rotunda sv. Juraje z 9. stol.
Renesanční atika s vlaštovčími ocasy byla v období romantismu snížena. V některých částech se však zachovala v původní výšce a členění. Na hlavním schodišti v interiéru je nápisová tabule s erby dokládající renesanční přestavbu v r. 1609 a klasicistní úpravu v r. 1816. U vstupní brány jsou erby Alberta Emila von Steiger-Münsingen von Relle a jeho manželky Marie Judyty Eleonory Eugenie Ludmiły Zamoyské, datované rokem 1896. V interiéru jsou stropy zaklenuté renesančními křížovými, barokními pruskými a korýtkovými klenbami. Je zde možné nalézt i fabionové zrcadlové stropy a v knihovně je strop trámový. V anglickém parku je krypta rodiny Steigerů z konce 19. století, kaple sv. Imricha a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století..
Původně byla v majetku místních zemanů. Později se v jejich držení vystřídalo několik šlechtických rodin jako například Zerdahelyiové (slovensky Zerdahelyiovci, maďarsky Szerdahelyi, Zerdahelyi, Serdaheli, de Nyitraszerdahely). Koncem 16. století získal sňatkem s Annou rozenou Očkaiovou (Ocskay), vdovou po Jurajovi Septinském z Hajné Nové Vsi, část majetků Tomáš Vizkelety (1564-1611). Pravděpodobně již v té době zde stálo šlechtické sídlo. V roce 1609 nechal ve vsi Tomáš Vizkelety postavit, zřejmě na starších základech, opevněný čtyřkřídlý renesanční kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]). V roce 1816 byl klasicistně upraven. K dalším úpravám došlo v letech 1896 a 1924, kdy získal současnou romantickou podobu inspirovanou gotikou a renesancí. V těch dobách sídlo vlastnili Zámojští a Steigerové, kteří si v anglickém zámeckém parku nechali vybudovat kryptu a kapli sv. Imricha. K posledním majitelům patřil Albert Emil von Steiger-Münsingen von Relle a jeho manželka Maria Judyta Eleonora Eugenia Ludmiła Zamoyska a jejich dcera Maria Eugenie Alexandra Albertine von Walterskirchen, Freiin von Steiger-Münsingen. V roce 1950 byl kaštieľ adaptován pro školské účely. Od konce 20. století chátrá. Od roku 2004 je sice v soukromém vlastnictví, ale jeho stav se nezlepšil. Neudržovaný park je volně přístupný..