© Luděk Vláčil 07/2017
Pozůstatky nepříliš známého hrádku se nacházejí na vrchu nad malou slovenskou obcí Dlžín, ležící v krásné krajině Strážovských vrchů. O tzv. Kozím hrádku není příliš informací, nevede k němu žádná turistická cesta, nic na něj nepoukazuje a o jeho existenci neví dokonce ani většina obyvatel z okolí. Nejlépe se k hrádku dostanete, když ze silnice z Dlžína směrem na Šútovce, asi v půli cesty, odbočíte vlevo na polní cestu vedoucí k usedlosti, která je přímo pod hradní skálou. K hradu se dá dostat také přímo z Dlžína, ale z této strany se hrad hledá o něco hůř. Z holého hradního vrchu je krásný výhled na Rudňanskou kotlinu s vodní nádrží Nitrianske Rudno.
O nevelkém hrádku nad obcí Dlžín není příliš známo. Zřejmě se jednalo o strážní hrádek střežící cestu do Bojnice. ...Pravděpodobně vznikl na místě staršího povelkomoravského opevnění, jehož pozůstatkem může být val. Na základě terénních průzkumů a nálezů keramiky lze klást osídlení hradu rámcově do 12. až 13. století. O hrádku se nedochovaly žádné písemné zmínky a není tedy znám ani jeho vlastník. V Rudňanské kotlině však měl rodová sídla domácí šlechtický rod Diviackých (slovensky Diviackovcov, též Diviackych, Divékyovcov {předkové rodů Bacskády, Beznák, Bossányi, Majthényi, Motesiczky, Rudnyánszky, Rudnay, Ujfalussy a dalších} ) z Diviak, který si rodový predikát odvozoval od nedaleké vsi Divaky nad Nitricou. Již v roce 1210 se zmiňuje Blažej z Diviak ,,Blasii de Diweg", společný předek rozvětveného rodu vlastnícího rozsáhlý majetek včetně Dlžína. První zprávy o Dlžíně však pocházejí až z roku 1272, tedy z doby, kdy byl hrádek již zřejmě pustý. Doba zániku hradu se totiž předpokládá někdy po polovině 13. století. Hrádek se rozkládal na vrcholové plošině, zhruba elipsovitého tvaru, v jejíž nejvyšší části zřejmě stála hranolová věž. Plošina byla kdysi obehnána kamennými hradbami, které místy dodnes připomínají patrné zbytky zdí. Z vnitřní zástavby se nedochovaly žádné patrné pozůstatky. Prostor, přirozeně vymezený svahy, je přístupný ze severu, kde jej chránil velký příkop. Na východě příkop ústí do strmého svahu se skalními srázy, které z této strany hradu poskytovaly přirozenou ochranu..
|
Přihlášení |
