Nejdelší umělý kanál předindustriální éry v českých zemích spojil v letech 1789–1823 povodí Vltavy a Dunaje. Vznikl pro dopravu palivového dříví do Vídně, později i do českého vnitrozemí. Sloužil do roku 1961. Dnes prvořadá turistická atrakce Šumavy.
Hlavní obrázek místa
Počátek tzv. Starého kanálu (vlevo) a dům s exposicí od dějinách kanálu
© Ivan Grisa 07/2010
Schwarzenberský plavební kanál, nejrozsáhlejší stavba pro vodní dopravu, zřízená v českých zemích před nástupem průmyslové revoluce, vznikla pro dopravu palivového dříví ze šumavských lesů do rakouských zemí, především do Vídně. Geniální projektant vodních staveb ve službách knížecího rodu, po kterém nese kanál jméno, Josef Rosenauer (1735–1804, více viz heslo Chvalšiny, stará radnice/museum Schwarzenberského plavebního kanálu), jej navrhl v 70.–80. letech 18. století. První část, tzv. Starý kanál o délce 39,9 km mezi osadou Jelení Vrchy a řekou Grosse Mühl (Horní Rakousy) pod jeho vedením stavělo až 1200 dělníků v letech 1789–93. Koryto kanálu je obvykle široké 2,1/2,8 m (dno/hladina) a hluboké 0,9 m. Voda se odebírá pomocí spojek z potoků, které kanál většinou mimoúrovňově kříží. Na nich jsou zřízeny nádrže (klausy) pro vyrovnávání průtoku. Jako největší klausa posloužilo i Plešné jezero, jehož hráz byla uměle zvýšena a vybavena výpustním objektem. Podél celého kanálu byla postavena obslužná cesta. V letech 1821–23 byl postaven tzv. Nový kanál o délce 11,8 km (Nové Údolí - Jelení vrchy). Původní Rosenauerův návrh počítal s trasou o 17 km delší, zkrácení umožnil tunel pod úbočím vrchu Plešivec u Jeleních vrchů. Projektantem a stavitelem této části kanálu byl Ernest Meyer. Vzhledem k poklesu ceny palivového dříví v souvislosti s rozšířením používání uhlí byl kanál roku 1860 upraven pro plavbu dlouhého dřeva (až do 24 m). Bylo nutno zvětšit poloměry plavební dráhy na 54 m a obložit boky a dno kanálu kamennými deskami. Dlouhé dřevo však působilo škody mlýnům a jezům na řece Grosse Mühl. Proto byla plavba dřeva roku 1891 ukončena ve městě Haslach an der Mühl, kde se překládalo na železnici (do roku 1916). Roku 1887 byl kanál želnavským smykem napojen na Vltavu. Nad tehdejší železniční stanicí Želnava (dnes Nová Pec) vzniklo velké překladiště, vybavené roku 1926…  číst dále
Ivan Grisa, dle H. Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl, Libri 2003 a informační skládačky NP Šumava, 2006, 6.7. 2010
Jihočeský kraj,  Prachatice  (PT), Jelení

Místa v okolí

 Stifterův obelisk
 kostel sv. Anny
 Trojmezí
 vodní rozdělovač
 Trojmezná
 Třístoličník
 Hausberk
 Stožecká kaple
 domy alpského typu
 Knížecí stolec
 kostel sv. Kateřiny
 Volarské šance
 kostel sv. Markéty
 rechle
 chlebová pec
 Lenora
 kostel Jména Ježíš
 kaple Panny Marie
 kaple
 Kunžvart
 boží muka
 kaple Stini
Základní informace místa
ID místa: 9239
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.9.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama