© Luděk Vláčil 07/2022
Kostel je jednolodní stavbou se sakristií na severní straně, přístupnou z interiéru chrámu přes jednoduchý kamenný portál. Její strop tvoří křížová klenba s plastickými hřebínky. Stěny lodi jsou prolomeny půlkruhovitě ukončenými okny s náznakem jednoduché kamenné kružby. Do hmoty kostelíka je částečně zapuštěna věž s jehlanovitou stříškou. V západní části lodi je novodobá zděná empora, kterou nesou kulaté sloupy průběžně procházející po celé výšce lodi. V interiéru kromě poměrně jednoduchého mladšího mobiliáře z první poloviny 19. století a oltáře z r. 1901 upoutají pozornost různé klenby. V presbytáři je křížová klenba s hřebínky, profilovaným svorníkem ve tvaru květu a plastický motiv hvězdy, v lodi charakteristická renesanční valená klenba s lunetami. Z vnitřní výzdoby se zachovaly pouze zbytky obtížně čitelné nástěnné malby na jižní stěně lodi. Část z ní znázorňuje scénu Nanebevstoupení a část scénu Mučení Krista. V interiéru se nachází polychromovaná kamenná socha sv. Floriána.
Doba výstavby římskokatolického kostela sv. Barbory stojícího na městském hřbitově není známa. ...Předpokládá se, že mohl být postaven na přelomu 16. a 17. století, v době přestavby velkého farního kostela. Podle datování nástěnné malby v jižní stěně lodi je možné vznik kostela klást před rok 1629. Empora v patře sakristie poukazuje na to, že kostel mohli postavit již na konci 16. století evangelíci. Kostel původně neměl věž. Ta vznikla až později a její vzhled i celkové architektonické řešení svědčí o tom, že byla několikrát upravena. To dokazuje téměř současný tvar a pravoúhlý vstupní portál s nově uloženým překladem s datováním 1939. V té době byla v západní části lodi zhotovena nová zděná empora..
|
Přihlášení |
