Gbeľany

Od doby svého vzniku až do rozdělení majetku v 17. století patřily Gbeľany k panství hradu Strečno. Poté se staly součástí Tepličského panství, k němuž patřily až do dalšího dělení majetku v roce 1749, kdy vzniklo samostatné Gbeľanské panství. Kdy zde vzniklo první šlechtické sídlo není známo. První zmínka pochází až z roku 1756, kdy se zde uvádí barokní kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]). Z roku 1771 se zachoval první známý výčet mobiliáře, v němž se zmiňuje zámecká kaple, která se podle místních pamětníků nacházela v přízemí poblíž vstupní brány. V té době Gbeľanské panství vlastnili Serényiové (slovensky Szerényiovci). V roce 1812 majetek získali Nyáryové (Ňáriovci, Nyáry, Nyáryovci, Nyáriovci) ze Sučian, kteří se usadili v Gbeľanském zámku. Někdy v polovině 19. století vznikl kolem zámku také park. V roce 1863 se novými majiteli stali bratři Jan a Ferdinand Zay a v roce 1883 gróf Juraj Majláth ze Zavaru (1854-1924), který si vzal za ženu Šarlotu Zichyovou (1855–1924). Jejich syn Ferdinand Majláth (1891-1929) se v roce 1926 oženil s Hubertou Széchenyiovou (1908-1978) a spolu se pustili do rekonstrukce. Ve věku 38 let však Ferdinand náhle zemřel na infarkt. Poslední zeměpán Gbeľanského panství, Dr. Ferdinand Majláth, má mohylu u lesíka Dielec. Na počátku druhé světové války se rodina ze zámku odstěhovala. Majláthové panství vlastnili až do roku 1945. Poté byl jejich majetek zestátněn a zámek sloužil jako škola. Po rekonstrukci v letech 1978-1982 se stal sídlem správy národního parku Malá Fatra. V roce 2011 zámek koupili noví majitelé, kteří započali jeho rekonstrukci, ale bohužel i úpravy. V zadním traktu vznikla moderní přístavba propojující zámek s dříve samostatnou, původní hospodářskou budovou, uzavírající vnitřní nádvoří. V současnosti slouží jako hotel.