Žilinský hrad

Nejstarší historie Žiliny není dostatečně objasněna. První písemná zmínka o Žilině je z roku 1208, která toto území označuje Terra de Selinan. Podle převládajícího mínění historiků první středověké osídlení v této oblasti vzniklo ve 13. století kolem kostela sv. Štěpána. Samotné město pak začali budovat na počátku 14. století – před rokem 1312 – kolonisté ze Slezska v místě současného historického jádra. Nejasná byla existence a případná lokalizace panského sídla, které by bylo správním centrem oblasti. Už v roce 1235 se objevuje doklad o tom, že Žilinu společně s Tepličkou a Varínem vyměnil trenčínský župan Jakub za majetky zvolenského župana Detrika. Na základě smluvních podmínek lze předpokládat, že v Žilině již v té době hrad a přilehlá osada existovaly. Tomu odpovídá i doložená existence takzvaného druhého žilinského kostela v místech dnešního farního kostela, tedy na okraji historického jádra Žiliny. Snad již v 1. polovině 13. století stál na tomto místě kostel, jehož existenci dokazují kamenné fragmenty objevené při archeologickém výzkumu. Po roce 1250 zde byl vybudován nový kostel (tzv. „střední“). Jeho základy byly objeveny při archeologickém výzkumu v roce 2001. S těmito dvěma kostely – respektive s vypleněním nového kostela – se pojila hypotéza o existenci žilinského hradu, který byl pravděpodobně vybudován v jeho blízkosti na ochranu osady i kostela. Jiná hypotéza jej dávala do souvislosti s tatarským vpádem (1241–1242). Další hypotéza jej situovala do doby Matúše Čáka Trenčianského, kterému Žilina patřila v letech 1302–1312. Nejstarší písemná zmínka o Žilinském hradě je z roku 1318. Dále je hrad uváděn roku 1350 jako castrum Sylna. Roku 1397 je hrad uváděn jako pustý a král Zikmund jej daroval palatinovi Sudivoji z Ostrorohu, aby si jej opravil. Poslední známá zmínka je z roku 1454, kdy měl být vrácen králi. Stejně…  číst dále