Zřícenina hradu z roku 1254. Vystřídal mnoho majitelů. Ve vlastnictví Thurzů (16.století) začal hrad postupně upadat.
Velmi zajímavé zříceniny hradu Hričov leží na výrazném skalním vrchu, v severním konci chráněné oblasti Suľovských skal, asi 1 km jižně od obce Hričovské Podhradie. Hrad zaujal velmi výhodnou polohu, a to nejvyšší vrchol kopce, se skalnatými srázy. I přes to mu to, jak se v průběhu několika staletí ukázalo, nepomohlo a byl několikrát dobyt. Okolí hradu bylo osídleno podle archeologických nálezů už dříve, prokazatelně v 9.století. Ve své konečné podobě zástavba hradního jádra pokryla celou plochu skalního suku a od severu a východu pod ním se připojovala dvě větší předhradí. Dá se mluvit ještě o třetím, které svírala druhá brána a vstupní věž do jádra. Spíše však šlo o vstupní přihrádek. Vstup do hradu vedl úbočím stoupajícího hřebene od jihovýchodu, vstupní branou do prvního předhradí. Dnes v těchto místech stojí informační cedule. Vstupní brána byla situovaná mezi dva menší skalní bloky. Zdivo zde již chybí, ale dosud jsou patrné zasekané drážky v balvanech po jejich ukotvení. Stejně tak již nezůstaly žádné pozůstatky po ohrazení prvního předhradí, jeho průběh se dá však vysledovat podle dalších drážek ve skalách. Zajímavým pozůstatkem je v západní části předhradí (hned pod jádrem) zahloubený objekt, patrně věžovitého charakteru, částečně zasekaný do skály i se zbytkem klenutí. Využití jako zastřešená cisterna na vodu se přímo nabízí, ovšem potvrzení mi není známo. Ale zpět k přístupové trase. Od první brány cesta stoupala vpravo nahoru, a to severním směrem k druhé bráně (dnešní pěšina tedy vede jinudy). Z brány zůstaly dodnes menší, ale výrazné pozůstatky. Nešlo však jen o jednoduchou bránu, ale o zalomený a protáhlý vstupní objekt, ze kterého cesta pokračovala do hranolové vstupní věže, severovýchodně pod jádrem. Z té dodnes stojí její spodní část, která je ve svahu zpevněna nevelkým opěrákem. A právě pod ní, v poměrně strmém svahu se…
číst dáleRoman Řezáč, 21.9. 2005
Hričovské zboží se ověřeně připomíná roku 1208 jako majetek nitranského biskupství. Zmínka týkající se přímo hradu je však až z roku 1254 v listině, která registruje, že král Belo IV. dává hrad "magistru Tolušovi (Bartolomějovi), synovi Farkaše". Po jeho smrti byl hrad darován hrad v roce 1265 Mikulášovi z rodu Beychových. Hrad se v té době nazývá Hrichou ("castrum Hrichou").V roce 1282 hrad kupuje župan Byter Balaš. Hrad však dobyl Matúš Čák a rod Balašů se opět stává pány na Hričově až po jeho smrti v roce 1321. Avšak již v polovině 14. století je hrad opět majetkem krále, který ho uděluje do zálohy. Tak ho v roce 1392 získal rod Kapolaiů a v rove 1397 Sudivoj z Ostrorogu. Podobně jako Reviště a Lednici daruje král Zikmund i Hričov své druhé manželce královně Barboře Celské a hrad je podřízen jejímu správci. Hradu se pak zmocňují husité a někdy kolem roku 1460 se hrad dostává do zálohy Františku Hágimu (hrad…
číst dále
Roman Řezáč, 21.9. 2005