© Luděk Vláčil 07/2017
Na starší části se dvěma hranolovými věžemi se zachovala sgrafitová pásová i nárožní ornamentalika a renesanční portál s erbem a datací 1678, připomínající poslední etapu výstavby. Na nádvoří jsou arkády. Zachované jsou křížové klenby i renesanční portály. Podoba původní střechy není zcela známa. Někdy do poloviny 20. století byl krytý vysokou mansardovou střechou, která byla nahrazena střechou rovnou. Místnosti jsou zaklenuty renesančními křížovými klenbami nebo valenými klenbami s lunetami. V poschodí jsou stropy trámové. Novější část je krytý valbovou střechou. V nárožích je osazena třemi kruhovými věžemi krytými kuželovými střechami. Obě části uzavírají vnitřní nádvoří. Nádvorní fasády mají v obou podlažích otevřené arkády. Přízemní místnosti jsou zaklenuty plytkými renesančními křížovými klenbami nebo valenými klenbami s lunetami. v Zámeckém parku jsou dvě kamenné sochy z 17. století.
V 15. století Krasňany patřily starému a významnému Uherskému šlechtickému rodu Pongráců. V té době zde již měla stát i opevněná kúria (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {tvrz případně zámek}), která pravděpodobně v roce 1654 vyhořela. V letech 1667-1678 nechali Pongrácové (slovensky Pongrácovci), zřejmě na místě této staré tvrze, postavit renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) se dvěma hranolovými věžemi v nárožích. Tuto přestavbu dokláda datace 1678 na renesančním vstupním portálu s erbem. Portál patrně vedl na padací most přes obraný příkop. Stavební práce vykonával mistr Lukáš Čierny z Budatína se synem Janem. Koncem 17. století si měli Pongrácové v těsné blízkosti staršího zámku nechali postavit ještě další sídlo, novější kaštěl se třemi kruhovými věžemi v nárožích, jenž vznikl na půdorysu písmene U. Později, zřejmě… číst dále
|
Přihlášení |
