Krasňany

Zachované jsou křížové klenby i renesanční portály. Podoba původní střechy není zcela známa. Někdy do poloviny 20. století byl krytý vysokou mansardovou střechou, která byla nahrazena střechou rovnou. Místnosti jsou zaklenuty renesančními křížovými klenbami nebo valenými klenbami s lunetami. V poschodí jsou stropy trámové. Novější část je krytý valbovou střechou. V nárožích je osazena třemi kruhovými věžemi krytými kuželovými střechami. Obě části uzavírají vnitřní nádvoří. Nádvorní fasády mají v obou podlažích otevřené arkády. Přízemní místnosti jsou zaklenuty plytkými renesančními křížovými klenbami nebo valenými klenbami s lunetami. v Zámeckém parku jsou dvě kamenné sochy z 17. století..

V letech 1667-1678 nechali Pongrácové (slovensky Pongrácovci), zřejmě na místě této staré tvrze, postavit renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) se dvěma hranolovými věžemi v nárožích. Tuto přestavbu dokláda datace 1678 na renesančním vstupním portálu s erbem. Portál patrně vedl na padací most přes obraný příkop. Stavební práce vykonával mistr Lukáš Čierny z Budatína se synem Janem. Koncem 17. století si měli Pongrácové v těsné blízkosti staršího zámku nechali postavit ještě další sídlo, novější kaštěl se třemi kruhovými věžemi v nárožích, jenž vznikl na půdorysu písmene U. Později, zřejmě v 18. století, měli být oba původně samostatné zámky spojeny přístavbou v jeden celek. Je však dost pravděpodobné, jak se také někdy uvádí, že novější stavba vznikla již jako křídlo staršího zámku. V letech 1898-1912 proběhla rekonstrukce, při níž byly zaskleny některé nádvorní arkády. Podle dobových fotografií je zřejmé, že snad někdy kolem r. 1945, část sídla vyhořela. Rodu Pongráců zámek patřil až do roku 1948 a poté byl znárodněn. V letech 1967-1980 proběhla celková rekonstrukce, při které bylo nejspíš odstraněno přízemní křídlo. Poté byl kaštěl předán Považskému muzeu v Žilině a v letech 1982-1990 byla v prostorách zámku zpřístupněna expozice pod názvem "Příroda a lid severozápadního Slovenska". V rámci restitučního zákona byl zámek v roce 1995 navrácen dědicům původního majitele hraběte Pongrácze a muzeum se muselo vystěhovat. Poté se však zámek stal terčem vandalů a začal chátrat. Od roku 2004 je v majetku italského aristokrata, který jej nechal opravit. Kromě sídla majitele zámek slouží k pořádání svateb a konání různých akcí. V zámku se nacházejí cenné soukromé historické sbírky, které jsou příležitostně zpřístupněny veřejnosti..