© Luděk Vláčil 07/2017
Kaštěl je dvoupodlažní, částečně podsklepená dvojkřídlá samostatně stojící budova s půdorysem písmene L. Na nárožích starší části budovy jsou v poschodí okrouhlé arkýře. Okna mají renesanční kamenné ostění. Fasáda je horizontálně dělená sgrafitovými pásy. Vstupní portál z nádvoří lemuje kamenná šambrána. Místnosti přízemí jsou zaklenuty křížovými hřebínkovými a valenými klenbami s lunetou. Na poschodí jsou klenby podobné, jen hlavní místnost má dřevěný trámový strop. Nad portálem měl být do 2. poloviny 20. století kamenný reliéf s dvojerbem (suňogovským a kadassovským) a nápisem: Spec. Ac G.D. Nicoalus Szunyogh de Jeszenicze et Divinka S.C.R.M. et T. sep.viral.assor. cum S.D. Barbara Kadass de Tassnad Con. Sua a fund. Prop.exp. erigi cur.haer. et successoribus sius A.D. 1723. To v překladu znamená: Vážený a urozený pán Mikuláš Suňog z Jasenice a Divinky, přísedící nejsvětějšího císařského a královského veličenstva… číst dále
První známá písemná zmínka o Divince pochází z roku 1393, kdy se uvádí pod názvem Kysdywyne. Ves patřila hradu Lietava, potom panství Budatínu a část zemanským rodinám. V 16. století již byla celá Divinka ve vlastnictví zemanů. Kaštěl (zámek) v Divince vznikl někdy na přelomu 16. a 17. století. Pravděpodobně jej nechali postavit Suňogové (Suňogovci, maďarsky Szunyogh) podle vzoru svého rodového sídla v Jasenici (pokud je tomu opravdu tak, kaštěl v Divince vznikl nejdřive v 1. třetině 17. století, protože sídlo v Jasenici bylo dokončeno v roce 1618). Jelikož kaštěl býval v těchto dobách většinou opevněný, lze předpokládat, že obrannou funkci mělo i toto sídlo. V roce 1723 nechal Mikuláš Suňog z Jasenice a Divinky se svou manželkou Barbarou Kadašovou z Tašnádu kaštěl upravit a rozšířit o severní křídlo. Později kaštěl v Divince obýval jejich syn František s rodinou, zatímco… číst dále
|
Přihlášení |
