Sobášný palác

V přízemí zámku byla umístěna rozsáhlá vstupní hala zaklenutá šesti poli křížových kleneb na dva střední sloupy. K bočním stranám této haly přiléhaly hospodářské místnosti jako kuchyně, sklady, pracovny a nástup na monumentální dvojramenné schodiště do patra. Pod ním se nacházely schody do sklepů. Celé patro paláce bylo tvořeno jedním velkým sálem. Po smrti Jiřího syna Imricha však bylo toto rozčlenění znehodnoceno účelovými přestavbami. Podobně tomu bylo po požárech v letech 1647 a 1856, kdy palác vyhořel, ale byl opětovně obnoven.

Právě díky svatebním účelům získal tento palác či zámek postavený v roce 1601 nedaleko samotného zámku (kaštieľa) v Bytči i své jméno – Sobášný (Svatební) palác. O době výstavby paláce a jeho účelu vypovídá i nápis vytesaný do kamenné desky nad vstupním portálem: „Slovutný a velkomožný pán Jiří Thurzo z Betlenoviec, župan Oravské stolice, přednosta královských číšníků v Uhersku a rádce Jeho posvátného císařsko-královského Veličenstva dal tento palác postavit z otcovské lásky pro svatební slavnost svých milých dcer, od Pána Boha mu darovaných – jestli je bude chtíti tak dlouho Pán Bůh živit – léta Páně 1601“. Nad touto deskou je vytesán dvouhlavý černý orel s roztaženými křídly. Jedná se o polepšený znak Thurzů. Dle toho lze ale soudit, že tento znak mohl být vytesán až po r. 1607, kdy byl Thurzům znak polepšen. V roce 1647 palác vyhořel. Byl sice opětovně opraven, ale již nesloužil svému původnímu účelu, nýbrž jako sklady, sýpka, kůlna. V roce 1856 budova opětovně vyhořela. Noví majitelé, rodina Popperů, palác uvnitř zcela přestavěli a adaptovali na administrativní budovu, kterou si pronajímal okresní soud. Od roku 1960 se budova podrobila dlouhodobé rekonstrukci. Dnes je však palác opět v zanedbaném stavu.