
Patrový zámek na půdoryse obdelníku měl bohaté vnitřní vybavení. Exteriér zdobila dekorativní klasicistní fasáda a vstupní schodiště od Váhu. Před zámkem se nacházelo jezírko a udržovaná zahrada.
Zámek (kaštieľ) v obci Mikšová byl vystavěn v polovině 19. století rodinou Medňanských v moderním klasicistním slohu. Později se zde vystřídaly rody Marsóvszkých, Novákových, Starýkových a Hozákových. Zámek patřil mezi nejkrásnější objekty v blízkém sousedství města Bytča. Po tom, co byla v těsné blízkosti zámku postavena na umělém kanále mohutná vodní elektrárna, byl zámek odkoupen a měl být zbourán. Nestalo se tak. Zámek přesto během 2. poloviny 20. století natolik zchátral, že se z něj dodnes dochovalo jen obvodové zdivo a vnitřní dělení. Střecha i stropy patra se propadly a zasypaly tak přízemí zámku. V době stavby nedaleké dálnice existoval projekt, že bude zámek zdemolován a suť z něj použita na podsyp spodních vrstev vozovky. Ani to se nestalo. Bohužel, definitivní demolice je patrně nevyhnutelná.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.