Hradná

jižní nárožní věžice s částí zachovalého sz. křídla

© Jan P. Štěpánek 08/2008

Zámek v Hradné byl patrovou čtyřkřídlou stavbou na půdoryse obdélníka s menším vnitřním dvorkem. V jihozápadním a severozápadním nároží objektu stávaly okrouhlé věžice (bašty). Na přelomu 19. a 20. století byl zámek výrazně poškozen utilitárním využíváním a dílčími demolicemi. Jednotná obvodová zástavba čtvercového dvora byla rozparcelována mezi více majitelů a každý se svým dílem zacházel, jak chtěl. Nejvíce bylo postiženo původní severní a východní křídlo, kde vznikly různé rodinné domky (zachovaly však přibližný půdorys obou křídel). Severozápadní nároží se zachovalo ve svém obvodě, pouze se propadla střecha. Nárožní vížka zde však stojí v plné kráse. Nejzachovalejší je jihozápadní nároží, kde se zachovala jak v plné výšce hmota zdí kaštieľa, tak i jednota střechy, stejně tak nárožní vížka.

Historie renesančního zámku (kaštieľa) v Hradné sahá do 16. století. Vystavěn byl rodem Akajovců po vzoru většího zámku v nedaleké Bytči jako čtyřkřídlý objekt s vnitřním dvorkem a dvěma okrouhlými nárožními baštami (věžicemi). Jeho podoba však oproti kaštieľi v Bytči byla velmi redukovaná a odpovídala snaze chudší venkovské šlechty přiblížit se bohaté šlechtě z měst. V Hradné kaštieľ postrádal arkády, vlastní monumentálnost a druhý pár nárožních věží. Na zámku se 12. listopadu 1781 sešli dědicové Imrich (Jindřich) a Josef Akajovci, aby si rozdělili rodový majetek. Akajovci na zámku nesídlili trvale. Zámek byl občas pronajímán nebo sloužil pouze správě panství. Dle zápisů je například znám jistý pan Keler, kterému byl zámek pronajat roku 1851. Dobu rozkvětu zámku i panství znamenalo období, kdy zámek vlastnila Marie Madonáyová rozená Akajová, manželka Pavla Madočányho, hlavního župana Trenčanské stolice. Tehdy se zde konaly velké…  číst dále