Budatín

Její starobylosti nasvědčuje hlavně masivní a do nepravidelně zaobleného tvaru kladené zdivo. Vstup do vícebokého interiéru (průměr cca 6 m) byl v patře. Výše pak vedlo točité schodiště v síle zdiva břitu. Přisekání vícebokého interiéru věže do čtverce je dílem až renesance. Hrad samotný tedy do první třetiny 14. století tvořila pouze tato věž. Poté, někdy po r. 1336, byla věž obehnána kamennou zalamovanou hradbou tvořící protáhlý ovál, do jehož východní strany byl vložen v přízemí čtyřprostorový palác. Vstupní brána se nacházela v severovýchodní části obvodové hradby. V polovině 15. století byl mezi věž a severní hradbu vložen nový tříprostorový palác. V polovině 16. století byl hrad raně renesančně přestavěn. Nádvoří hradu se zahustilo, přibyly nové objekty na západ od věže a na její jižní straně. Byl spojen i trakt starého paláce na východě a na severu, čímž zanikla stará vstupní brána. Nově byl pro bránu vytvořen průjezd v jižní části starého paláce. Nádvoří bylo vybaveno ochozem. Patrně v této etapě bylo na sever a na západ od hradu vystavěno velké zděné předhradí. V polovině 17. století bylo předhradí opatřeno o systém bastionů. Jeden z nich byl po r. 1743 přeměněn na současnou zámeckou kapli (severozápadní) a v jihozápadní části předhradí vystavěna nová zámecká budova. V roce 1849 byl zámek dobyt a vypálen. Obnova zámku započala dílčími opravami po r. 1870. Velká historizující obnova zámku se odehrála na přelomu 19. a 20. století. Neobnoveno, naopak zcela zbořeno bylo nové zámecké křídlo v jihozápadní části předhradí. Zchátralý zámek byl celkově obnoven a je zpřístupněn veřejnosti.

Věž stávala v dřevohliněné ohradě a plnila funkci kontroly brodu přes Váh na cestě k Jablunkovskému průsmyku a současně funkci mýtné a celní stanice. Hospodářským zázemím tohoto hradu, nazývaným ještě na počátku 14. století jen jako věž, byla nejpozději od poloviny 13. století osada Závodí. Po roce 1321, po smrti Matúše Čáka, zabral hrad král Karel Robert. V roce 1336 zde působil jako kastelán předek Sulovských ze Sulova, jistý Eliáš. Patrně někdy v této době byla věž obehnána kamennou hradbou s palácem a vznikl tak hrad v pravém slova smyslu. Královským majetkem zůstal Budatín až do r. 1437, kdy jej císař Zikmund Lucemburský daroval Jiřímu z Hatné. Za něj bylo při věži vybudováno nové stavení. Na severu a západě hrad obklopilo nové velké předhradí neznámého vzhledu. Od roku 1460 je hrad v majetku Kašpara Szunyoga. Tento rod hrad v polovině 16. století raně renesančně přestavěl a později, v první polovině 17. století zesílil jeho opevnění zřízením bastionů. Ani ty však nezabránily v roce 1684 dobytí hradu Thökölyho povstalci. V roce 1798 umírá Jan Szunyog a hrad získává rod Csáky. V roce 1849 byl hrad Csákyům za podporu maďarské revoluce dobyt císařským vojskem. Až do roku 1870 poté zůstal hrad v troskách. Tehdy byla provedena dílčí oprava hradu s výjimkou barokního paláce na západě, jež byl počátkem 20. století zbořen úplně. Naopak na přelomu 19. a 20. století byl obnoven hrad celkově a dá se říci, že velmi kvalitně. Od roku 1956 slouží hrad (zámek) potřebám Povážského muzea. Dnes je hrad po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.