
Nejstarší stavební fází hradu je nepravidelně oválná masivní vysoká pozdně románská věž hradu, která mu dodnes dominuje. Průměr věže je takřka 11,5 m a na jihozápadě je protaženo do zaobleného klínu. Její starobylosti nasvědčuje hlavně masivní a do nepravidelně zaobleného tvaru kladené zdivo. Vstup do vícebokého interiéru (průměr cca 6 m) byl v patře. Výše pak vedlo točité schodiště v síle zdiva břitu. Přisekání vícebokého interiéru věže do čtverce je dílem až renesance. Hrad samotný tedy do první třetiny 14. století tvořila pouze tato věž. Poté, někdy po r. 1336, byla věž obehnána kamennou zalamovanou hradbou tvořící protáhlý ovál, do jehož východní strany byl vložen v přízemí čtyřprostorový palác. Vstupní brána se nacházela v severovýchodní části obvodové hradby. V polovině 15. století byl mezi věž a severní hradbu vložen nový tříprostorový palác. V polovině 16. století byl hrad raně renesančně přestavěn. Nádvoří hradu se zahustilo,… číst dále
Nedochovaná listina, datovaná v roce 1250, údajně zaznamenávala, že starobylá okrouhlá věž současného zámku byla vybudována již v roce 1170. Tuto dobu založení by však musel potvrdit případný archeologický průzkum. Jistotou je, že nejstarší částí hradu je mohutná nepravidelně oválná věž, která byla postavena na pravém břehu Váhu, v rovinaté poloze přímo naproti centru Žiliny. Věž stávala v dřevohliněné ohradě a plnila funkci kontroly brodu přes Váh na cestě k Jablunkovskému průsmyku a současně funkci mýtné a celní stanice. Hospodářským zázemím tohoto hradu, nazývaným ještě na počátku 14. století jen jako věž, byla nejpozději od poloviny 13. století osada Závodí. Po roce 1321, po smrti Matúše Čáka, zabral hrad král Karel Robert. V roce 1336 zde působil jako kastelán předek Sulovských ze Sulova, jistý Eliáš. Patrně někdy v této době byla věž obehnána kamennou hradbou s palácem a vznikl tak hrad v pravém slova smyslu.… číst dále