Kamanová

Údaje o vzniku zámku v Kamanové se značně rozcházejí. Podle obecní kroniky měl první šlechtické sídlo - kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek, popřípadě tvrz) postavit kolem roku 1700 zeman Kalmann, což však není příliš pravděpodobné. Současný zámek (kaštieľ) zřejmě nechal v roce 1820 vybudovat v klasicistním slohu Jozef Zerdahelyi. V roce 1847 zámek koupit Ján Toček, který se však také někdy uvádí jako jeho stavitel. Točkové se zde usadili a nechali si na hřbitově postavit hrobku. Je dost možné, že provedli i úpravy sídla. Později se odstěhovali a majetek v roce 1889 prodali Steigerům z Hajné Nové Vsi. Novým majitelem se stal Albert Emil von Steiger-Münsingen von Relle a jeho manželka Maria Judyta Eleonora Eugenia Ludmiła Zamoyska a jejich dcera Maria Eugenie Alexandra Albertine von Walterskirchen, Freiin von Steiger-Münsingen. Snad někdy v té době byl zámek upraven v duchu neoklasicismu. Po vzniku I. republiky a po smrti barona v roce 1918 byla část půdy z velkostatku rozparcelována. Zámeček a větší část půdy zůstaly nadále majetkem baronky z Hajné Nové Vsi, která ji dala do pronájmu. V době Slovenského státu baronka velkostatek se zámečkem prodala zahraniční společnosti ze Švýcarska. Ke konci války bydlel v zámku JUDr. Zvrškovec, jako správce společnosti. Nájemníky byla i židovská rodina Weisů, která byla ke konci války odvlečena do koncentračního tábora. Po skončení 2. světové války se celá rodina vrátila a později se odstěhovala do Palestiny. Po válce zámeček sloužil potřebám obce jako knihovna, zdravotní středisko a školka. Objekt byl využíván a udržován do 90. let 20. století. V současnosti je chátrající zámek v soukromém vlastnictví, ale není využíván ani udržován a mění se v zříceninu..