© Luděk Vláčil 06/2018
Zámek je dvoupodlažní budova postavená přibližně na půdorysu písmene L s polokruhovou věží v nároží. Fasády jsou hladké, členěné pouze obdélníkovými okny, na věži pseudogotickými okny s lomeným uzávěrem. Přístup do budovy je z nádvoří přes portál. V místnostech v přízemí jsou renesanční valené lunetové klenby a barokní pruské klenby. V patře, přístupném jednoramenným schodištěm, jsou rovné stropy s empírovými nástěnnými malbami hradů a zámků. V bývalé zámecké kapli jsou pseudogotické nástěnné malby s mytologickými scénami.
Původně zde stávalo několik malých osad, které se postupně spojovaly. Nejstarším písemným dokumentem vzpomínajícím existenci osady s názvem Opon je listina Nitranské kapituly z 16. listopadu 1244, v níž se uvádí, že král Belo IV. daroval majetek šlechticům z Lefantovců. V roce 1392 Oponice i s hradem (maďarsky Appony) přešly do majetku šlechtice Petra ze Stráží, jehož rod po vsi získal svůj predikát, čímž vznikl nový šlechtický rod Apponyiů (slovensky Apponyiovcov, maďarsky Apponyi). Svůj majetek zde měla také rodina Marcibányiů (Marcibányiovcov) a Bartakovičů (Bartakovičovcov). Tyto dvě rodiny byly nejstaršími vlastníky menšího renesančního, pravděpodobně opevněného sídla, zvaného Malý kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]), postaveného někdy na přelomu 16. a 17. století. V 18. století byl zámek upraven barokně a v 19. století empírově a novogoticky.… číst dále
|
Přihlášení |
