Oponice

V místnostech v přízemí jsou renesanční valené lunetové klenby a barokní pruské klenby. V patře, přístupném jednoramenným schodištěm, jsou rovné stropy s empírovými nástěnnými malbami hradů a zámků. V bývalé zámecké kapli jsou pseudogotické nástěnné malby s mytologickými scénami..

V roce 1392 Oponice i s hradem (maďarsky Appony) přešly do majetku šlechtice Petra ze Stráží, jehož rod po vsi získal svůj predikát, čímž vznikl nový šlechtický rod Apponyiů (slovensky Apponyiovcov, maďarsky Apponyi). Svůj majetek zde měla také rodina Marcibányiů (Marcibányiovcov) a Bartakovičů (Bartakovičovcov). Tyto dvě rodiny byly nejstaršími vlastníky menšího renesančního, pravděpodobně opevněného sídla, zvaného Malý kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]), postaveného někdy na přelomu 16. a 17. století. V 18. století byl zámek upraven barokně a v 19. století empírově a novogoticky. V 19. století již byl zámek ve vlastnictví Apponyiů, kteří v něm však nebydleli, využívali jej správci velkostatku. Tak tomu bylo až do roku 1924, kdy ho hrabě Jindřich Apponyi přenechal obci Oponice. Následně bylo přízemí využíváno jako četnická stanice a v patře byla ordinace a byt lékaře. Po druhé světové válce zámeček chátral. V polovině 70. let došlo k rekonstrukci, byly zachráněny empírové malby na patře a zajištěny stropy. V roce 1993 bylo v zámku otevřeno Apponyiho muzeum, které zde funguje dodnes. Nachází se zde množství exponátů vztahujících se k rodu Apponyiů (Apponyiovcov), Bartakovičů (Bartakovičovcov) a bernolákovských kněží, kteří působili v Oponicích na přelomu 18. a 19. století. Kromě toho jsou zde obrazové sbírky, dobový mobiliář, část bernolákovské knihovny, lovecké trofeje nebo předměty z místního kostela. V roce 2005 byla v přízemí muzea instalována nová expozice fragmentů spojeneckých letadel sestřelených v Tribečském pohoří koncem druhé světové války..