
Hradisko o rozloze kolem 12 ha mělo obdélný tvar s podélnou osou asi 600 m a příčnými osami 200-300 m. Kolem hradiska se dodnes vine velmi dobře zachovalý až 8 m vysoký val se základnou okolo 18 m. Hlavní val měl dřevozemní konstrukci, kterou z čelní strany chránila nasucho kladená kamenná zeď. Val byl přerušen dvěma naproti sobě stojícími bránami umístěnými v podélné ose hradiska. Těmito branami procházela obchodní cesta z Ponitří na Pováží. Před branou byl předsunutý příkop a v západním předhradí se předpokládá tržiště. Při výzkumu východní brány se archeologům podařilo zachytit mnohé dřevěné součásti, které při požáru hradiště v 10. století zuhelnatěly, díky čemuž se zachovaly dodnes. Byly to části proutěné košatiny, která držela hliněné náspy, části srubových komor, ze kterých se skládal hlavní val a také spodní části sloupů, které tvořily základní nosnou konstrukci brány. Podle archeologických nálezů došlo sice již v roce 2013… číst dále
Ve střední době hradištní bylo pohoří Považský Inovec protkáno mnohými cestami spojujícími Ponitří s Povážím. Důležitost těchto cest dokazuje velké množství sídlišť na obou stranách Považského Inovce. Kromě hradišť Bojná I, Bojná II a III jsou to Marhát, Úhrad či Nitrianska Blatnica - Jurko. Na Považské straně leží Pobedim, Ducové a Hrádok. Hradisko Bojná I - Valy bylo vybudováno na skalnatém výběžku hlavního masivu pohoří Považský Inovec ve výšce 390-430 m n. m. někdy na přelomu 8. a 9. století. Prostor byl obydlen o něco dříve, ale opevnění souviselo až s postupným rozvojem sídliště. Na počátku 9. století se již jednalo o významné mocenské centrum se sídlem místního knížecího rodu, které bylo součástí Nitranského knížectví a poté Velkomoravské říše. Hradiště bylo za dobu své existence dvakrát zničeno, poprvé se tak stalo na počátku 9. století. Při výzkumu východní brány archeologové objevili mnohé zuhelnatělé dřevěné součásti opevnění. Pomocí… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.