Probíhající archeologická rekonstrukce brány a části opevnění
© Luděk Vláčil 06/2018
Hradiska byla pravěkými a raně středověkými předchůdci vrcholně středověkých hradů a opevněných měst. Dodnes se zachovala v podobě terénních nerovností, valů a příkopů. Jedna velmi významná lokalita se nachází na západním Slovensku v pohoří Považský Inovec na skalním výběžku hlavního masivu ve výšce 390-430 m n. m.
K lokalitě se nejlépe dostanete po naučném chodníku Považský Inovec vedoucím z obce Bojná. Zaparkovat se dá na severním okraji obce, odkud jsou to k hradisku asi 4 km, ale i dále podél silnice. Ti nejlenivější mohou dojet autem až k rozcestí Pri hradisku Valy, odkud je to k dnes již dokončené vstupní bráně jen asi 800 m. Při vstupu do areálu archeoskanzenu Vás ohromí mohutný val s nedávno zrekonstruovanou 11 m vysokou dřevěnou bránou, v níž byla umístěna expozice. Nálezy z hradiska jsou k vidění v archeologickém muzeu přímo v obci Bojná. Na hradisku se každoročně koná akce nazvaná Cyrilometodské slávnosti v Bojnej.
Hradisko o rozloze kolem 12 ha mělo obdélný tvar s podélnou osou asi 600 m a příčnými osami 200-300 m. Kolem hradiska se dodnes vine velmi dobře zachovalý až 8 m vysoký val se základnou okolo 18 m. Hlavní val měl dřevozemní konstrukci, kterou z čelní strany chránila nasucho kladená kamenná zeď. ...Val byl přerušen dvěma naproti sobě stojícími bránami umístěnými v podélné ose hradiska. Těmito branami procházela obchodní cesta z Ponitří na Pováží. Před branou byl předsunutý příkop a v západním předhradí se předpokládá tržiště. Při výzkumu východní brány se archeologům podařilo zachytit mnohé dřevěné součásti, které při požáru hradiště v 10. století zuhelnatěly, díky čemuž se zachovaly dodnes. Byly to části proutěné košatiny, která držela hliněné náspy, části srubových komor, ze kterých se skládal hlavní val a také spodní části sloupů, které tvořily základní nosnou konstrukci brány. Podle archeologických nálezů došlo sice již v roce 2013 k rekonstrukci několika objektů, ale největší rekonstrukce probíhala v roce 2018, kdy byla zrekonstruována právě východní brána s částí opevnění. Další archeologické rekonstrukce by měly následovat..
Ve střední době hradištní bylo pohoří Považský Inovec protkáno mnohými cestami spojujícími Ponitří s Povážím. Důležitost těchto cest dokazuje velké množství sídlišť na obou stranách Považského Inovce. Kromě hradišť Bojná I, Bojná II a III jsou to Marhát, Úhrad či Nitrianska Blatnica - Jurko. ...Na Považské straně leží Pobedim, Ducové a Hrádok. Hradisko Bojná I - Valy bylo vybudováno na skalnatém výběžku hlavního masivu pohoří Považský Inovec ve výšce 390-430 m n. m. někdy na přelomu 8. a 9. století. Prostor byl obydlen o něco dříve, ale opevnění souviselo až s postupným rozvojem sídliště. Na počátku 9. století se již jednalo o významné mocenské centrum se sídlem místního knížecího rodu, které bylo součástí Nitranského knížectví a poté Velkomoravské říše. Hradiště bylo za dobu své existence dvakrát zničeno, poprvé se tak stalo na počátku 9. století. Při výzkumu východní brány archeologové objevili mnohé zuhelnatělé dřevěné součásti opevnění. Pomocí provedené dendrochronologie bylo zjištěno, že kolem roku 894 došlo k novým opevňovacím pracem. Ke druhému násilnému a definitivnímu zničení sídliště došlo počátkem 10. století. Náhlý a dramatický zánik dokládá kromě spálených částí fortifikace i velké množství nalezených zbraní. Předpokládá se, že hradisko vypálili Maďaři po vítězné bitvě u Bratislavy (4. července 907), tedy v období zániku Velkomoravské říše. Díky náhlému zániku je Bojná jedno z nejbohatších nalezišť. V prostoru hradiska bylo nalezeno několik velmi významných nálezů. Nejvýznamnější byl objev zlatých plaket z přenosného raně křesťanského oltáře pocházejících z předcyrilometodějského období, který dokládá, sice zřejmě sporadické, užívání latinského písma. Dalším neméně hodnotným objevem je zachovalý křesťanský zvon z téhož období, jichž se v celé Evropě zachovalo pouze 5. Zajímavostí také je, že na něj dodnes lze zvonit..
|
Přihlášení |
