
Obec Radošina se nachází na západním Slovensku v Nitranském kraji, v jihozápadní části okresu Topoľčany. Nejvýznamnějšími dominantami Radošiny je kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) a farní kostel Nejsvětější Trojice. Kostel obklopený upraveným parkem je přístupný v době konání bohoslužeb.
Věž je zakončena jehlancovou střechou s dvouramenným železným křížem. Ve věži jsou zavěšeny zvony na elektrický pohon a hodiny. Hlavní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice, sochami světců, andělů a křížem s plastikou Ukřižovaného pochází ze začátku 18. století. Dva boční oltáře svatého Kříže a Panny Marie pocházejí z 1. poloviny 18. století. Klasicistní mramorová křtitelnice ve tvaru kalicha s plastikou sv. Jana Křtitele křtícího Ježíše byla zhotovena na začátku 19. století. Ze stejného období je i kazatelna. Kostel obklopuje park s původně renesanční kaplí svatého Kříže, Lurdskou jeskyní z roku 1949, několika sochami světců a památníky. Součástí areálu je barokně klasicistní fara s erbem nitranského biskupa Antona Révaie..
Nový kostel byl postaven v renesančním slohu v letech 1636-1644, možná na místě staršího chrámu a měl již patrocinium Nejsvětější Trojice. V roce 1663 byla stavba rozšířena o věž, což připomíná erb nad vchodem. V roce 1755 byla dokončena barokní přestavba kostela související zřejmě s obnovením farnosti. Z druhé poloviny 18. století totiž pochází i budova nedaleké fary s erbem nitranského biskupa Antona Révaie (1718-1783). V průběhu 19. a 20. století byla fara několikrát upravena a modernizována. Kolem kostela, jak tomu bylo zvykem, se dříve nacházel hřbitov. V roce 1930 došlo k nové výmalbě interiéru kostela J. Jelínkem. V roce 1950 kostelní věž zasáhl požár způsobený úderem blesku. Ještě téhož roku však byla věž opravena a zvýšena. Po II. vatikánském koncilu (1962–1965) byl před oltář postaven nový jednoduchý oltář k provádění liturgických obřadů, směrováním do lodi kostela..