
Dnes již téměř zaniklá osada Vítkovce se v písemných pramenech poprvé připomíná v letech 1332-1337 jako Vincenti. Již v té době zde stál románský kostelík, jehož stavitelem mohl být Vítko, syn Sebeslava z rodu Ludanických (Ludanickovcov). Ve Vítkovcích u Kuzmic měli své majetky vlastníci Súľovského hradu, rod Sirmiensis, který později používal přízvisko Szulyovszky. V polovině 19. století si rod Szulyovszkých nechal ve Vítkovcích vybudovat klasicistní zámek (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]). Pravděpodobně v 2. polovině 19. století se rodina rozdělila. Jedna větev rodu zdědila zámek a druhá si nechala postavit nedaleko vlastní sídlo. Na protější straně cesty tak vznikla klasicistní kúria (skromnější sídlo nižší a střední šlechty na Slovensku, u nás označované jako zámek [popřípadě palác]) Szulyovszkých. O tomto, dnes již neexistujícím, zámečku… číst dále