© Dominik 06/2024
Obec Horné Lefantovce (maďarsky Felsőelefánt) se nachází na západním Slovensku v Nitranském kraji v okres Topoľčany na západním úpatí pohoří Tribeč, které patří do chráněné krajinné oblasti Ponitří.
Na území obce stojí kostel, dvě kaple a celkem pět šlechtických sídel. Zřejmě největší a zároveň nejznámější zdejší sídlo - kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]), původně klášter, stojí v lese východně od obce. Druhý poměrně známý zámek (kaštieľ), jenž je i nejstarším, se nachází v parku na východním okraji obce a třetí stojí u kostela. Kromě kaštieľů se v obci nachází další typ šlechtických sídel - kúria (skromnější sídlo nižší a střední šlechty na Slovensku, u nás označované jako zámek [popřípadě palác]). Tyto skromnější zámečky jsou zde zastoupeny dvěma stavbami. Jedna zachovalá kúria se nachází v jižní části obce a druhá, ve velmi špatném stavu, je v centru severně od kostela na křižovatce ulic Hlavná a Habánská. V lese za obcí stojí hrobka rodu Edelesheim-Gyulai.
Podle pověsti se neznámý šlechtic vrátil z křížové výpravy a přivezl uherskému králi jako dar slona a černocha. Zato mu byla dědičně přidělena ves u Nitry a právo nosit erb s vyobrazením slona. ...Latinský výraz pro slona „elephantus“ si příslušníci rodu přivlastnili a začali se nazývat „de Elefant“, tedy „páni z Lefantovců“. Lefantovce se prvně vzpomínají v roce 1113 jako Elephant. Později se připomínají v roce 1218 pod názvem Elefant a v roce 1291 jako Feulefanch. Již v té době byla vlastnictvím místního rodu Lefantovských (Elefántyovských, slovensky též Elefantyovcov, Elefánthyovcov), kteří po ní patrně získali svůj predikát a postavili si zde i opevněné sídlo-tvrz (kaštieľ) či vodní hrádek. Z rodu pocházelo několik významných osobností. V roce 1389 se uvádí majitel vsi Mihály Elefánti (Michala z Lebantovců), údajný zakladatel nedalekého paulínského kláštera sv. Jana. V roce 1432 Jan z Lefantovců (v rukopise označen jako Elifandus) dokončil rukopis kalendáře, který je nejstarším dochovaným kalendářem s ikonografií pracovních činností na Slovensku. V 13. století mělo sídlo Lefantovských podobu obytné kruhové věže s průměrem 9 m, postavené z vápencového kamene na mírném návrší v prostoru dnešního nádvoří. V 14. - 15. století došlo k dalším úpravám: k věži přibyl podélný palác a celý objekt byl obehnaný zděným opevněním, k němuž později přibyl vodní příkop napájený z místního potoka. Další úpravy proběhly i v 16. století. Zásadní přestavba byla realizována kolem roku 1618. Výsledkem byla renesanční čtyřkřídlá dvoupodlažní budova s ústředním nádvořím a nárožními věžemi. Starší vodní příkop obepínající celý objekt byl součástí opevnění renesančního zámku (kaštieľ). Lefantovští se ve vsi naposled zmiňují v roce 1633. Další majitelé nejsou zcela známi, ale uvádí se, že v suterénu je erb nitranského biskupa Jalkina. Ten se dokonce někdy uvádí jako iniciátor renesanční přestavby kolem roku 1618, což však není možné, protože Blažej I. Jáklin z Lefantovců se narodil v roce 1642 a byl nitranským biskupem až v letech 1691-1695. Je však možné že iniciátorem přestavby byl některý z jeho předků. Rod Jaklinů totiž ve vsi v roce 1614 získal majetek. Při barokní úpravě bylo zbořeno jedno křídlo a vzniklo tak čestné nádvoří. V první polovině 19. století byly romanticky upraveny fasády. Další úpravy proběhly v průběhu 20. století. V letech 1977-1982 proběhla rekonstrukce a architektonický průzkum, který odhalil zbytky barbakánu, mohutné válcové věže a vodního příkopu. Renesanční zámek obklopený parkem by měl být v současnosti majetkem obce..
|
Přihlášení |
