
Zámek je jednopatrová čtyřkřídlá renesančně-barokní budova. V obranné zdi jsou klíčové střílny. Na nárožní věži je štítková atika s tzv. vlaštovčími ocasy. Do zámku se vstupuje z nádvoří půlkruhovým kamenným portálem, nad kterým je erb Zerdahelyiů. Nádvoří obklopují kromě samotného zámku další hospodářské budovy. Místnosti a chodby jsou zaklenuté valenými klenbami s lunetami. K obrané zdi je přistavěna obdélníková barokní kaple Sedmibolestné Panny Marie zaklenutá pruskou klenbou. Její fasády jsou na nárožích členěny pilastry. Na průčelí je portál s nikou. K sídlu přiléhá park s kruhovou věží upravenou jako zahradní pavilon.
Ves prvně vzpomínaná v roce 1278 jako „Zeredahel“ byla v 2. polovině 13. století majetkem Ludanických (slovensky Ludinickovcov), poté Matúše Čáka Trenčanského a po něm od roku 1334 českého šlechtice Archleba. Od roku 1351 se ves dostala darem do majetku bratislavského podžupana Štefana Ravese a okolo roku 1400 byla v majetku polského šlechtice Domina. Od počátku 15. století byla historie vsi spojena s rodem Zerdahelyiů (slovensky Zerdahelyiovcov, maďarsky Szerdahelyi, Zerdahelyi, Serdaheli, de Nyitraszerdahely), kteří zpočátku sídlili ve zdejším vodním hrádku. Prvním známým předkem rodu je István de Bichke z fejérské župy, který v roce 1419 získal majetek v „Zeredahely“ (pozdější Nyitraszerdahely [Nitrianska Streda]). Podle vsi „Zeredahel“ si jeho potomci přidali predikát „de Zerdahelyi“ a později se nazývali Zerdahelyiové. Představitelé rodu často zastávali nejrůznější úřady v nitranské župě a účastnili se i zemských… číst dále