Zřetelný terénní stupen původního jádra.
V pozadí stará fara a severovýchodní nároží kostela.
© Luděk Vláčil 06/2018
Obec Nitrianska Streda (maďarsky Nitra-Zerdahely) se nachází na Slovensku v Nitranském kraji, asi 4 km jižně od centra města Topoľčany. V obci jsou dva zámky (kaštěle): klasicistní kaštěl z 19. století a renesančně-barokní kaštěl z 16. století. K dalším památkám patří dva kostely: římsko-katolický farní kostel sv. Filipa a Jakuba z l. 1785-1790 a evangelický kostel z r. 1748, který stojí na místě středověkého vodního hrádku.
Opevněné sídlo na levém břehu řeky Nitry dnes připomínají pouze terénní náznaky. Většinu plochy nepravidelného oválného tvaru s osami 135x65 m vymezené pozůstatky valu zabírá areál zmíněného kostela se starou a novou farou, přičemž samotný kostel je postaven na vyvýšeném stupni oválného obytného jádra s osami 45x30 m. Areál evangelického kostela je sice oplocený, ale volně přístupný brankou.
Ves prvně vzpomínaná v roce 1278 jako „Zeredahel" byla v 2. polovině 13. století majetkem Ludanických (slovensky Ludinickovcov), poté Matúše Čáka Trenčanského a po něm od roku 1334 českého šlechtice Archleba. ...Od roku 1351 se ves dostala darem do majetku bratislavského podžupana Štefana Ravese, který zde podle historika J. Lukačky nechal vybudovat tvrz či vodní hrádek. Již v první písemné zmínce pocházející z roku 1399 je fortifikace nazývána ,,castrum", což nasvědčuje jejímu většímu významu. Okolo roku 1400 je v majetku polského šlechtice Domina a od roku 1419 je ves, spolu s hrádkem uváděným jako „castrum regale de Zeredahel“, v držení Bykcheů (slovensky Bykcheovcov, maďarsky Bykchey, Bicskey…). Tento rod, původem zřejmě z maďarské Bicske, si po přesídlení do Nitrianské Stredy přidal predikát „de Zerdahelyi“ a později se nazýval Zerdahelyiové (slovensky Zerdahelyiovci, maďarsky Szerdahelyi, Zerdahelyi, Serdaheli, de Nyitraszerdahely). V roce 1465 král Matyáš Korvín vyhověl žádosti Michala Zerdahelyiho znovu postavit kamenný hrad či hradu podobné sídlo s hradbami, baštami a příkopy. Není však jisté, zda šlo o povolení k přestavbě staršího rodového sídla nebo k novostavbě. Zerdahelyiové se někdy v 16. století rozdělili na evangelickou a katolickou větev. Proto jsou dnes v obci také dva kostely. V roce 1543 hrádek obsadili loupeživí rytíři Ján a Rafael Podmaničtí (slovensky Podmanickovci), kteří jej využívali pro své loupeže v okolí. Proto ho v roce 1548 nechal král Ferdinand I. Habsburský zbořit. Tuto událost dokládá nápis na vítězném oblouku v interiéru současného evangelického kostela postaveného v roce 1748 na místě jádra původního hrádku. Z písemných pramenů se dozvídáme, že ještě v době vyřizování žádosti Vavřince Zerdahelyiho o výstavbu evangelického artikulárního kostela v letech 1746-1747 se zde nacházely zříceniny obklopené příkopy. Před stavbou byly příkopy zasypány a většina zdiva rozebrána. Dodnes se zachovaly, pouze skromné, ale dobře patrné terénní náznaky. Při sanaci kostela v roce 2010 proběhl archeologický výzkum, při němž byly v severovýchodní stěně objeveny části středověkého zdiva, které pod úrovní terénu pokračuje severním směrem. Přesnější podobu hrádku může objasnit pouze případný rozsáhlejší archeologický výzkum.
|
Přihlášení |
