Turistické cíle v okolí obce Suchá Loz

První písemná zmínka o hradě Bánov je z roku 1091 a nachází se v Kosmově kronice. Původně hrad vlastnil rod Vítkovců. Na počátku 14. století obsadil hrad dočasně Matúš Trenčianský, ale poté opět majitelé Vítkovici.

Bartkův vodní mlýn byl pod názvem prostřední mlýn zaznamenán již v roce 1592, staré zdivo dosahuje tloušťky přes 1 m a při přestavbě roku 1934 byly zjištěny dvě okna ve tvaru střílen. Pokládán za rodný dům J.A. Komenského.

Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.

Hradisko nejistého stáří bylo chráněno mohutným obvodovým valem, dodnes patrným zejména na západní straně a dosahujícím místy výšky až 8 m. Ze severní strany byl i příkop. Lokalitu z jižní a východní strany částečně poškodila novověká těžba písku.

Tvrz vybudovaná pravděpodobně ve 14. století zanikla během století 15., protože v roce 1490 se již uvádí jako pustá. Ještě v 19. století měly být patrny zbytky valů a na konci 20. století malá vyvýšenina. Dnes je tvrziště zcela rozoráno.

Bývalá dřevěná rozhledna na bočním hřebenu Bílých Karpat. Postavena v roce 2011, zbořena roku 2023.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná ve 14. stol., kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Postavena byla snad Vlčkem nebo jeho synem Jaroslavem. Později byla tvrz připojena ke Kunovicím a r. 1497 se zmiňuje jako pustá. Na jiném místě byla postavena tvrz nová (uvádí se v l. 1570–1637), ta zanikla před r. 1667.

Obdélná jednopatrová hladce omítnutá barokní fara z l. 1783–1784. Vysoká valbová střecha. Donátory stavby byli Liechtensteinové. Nad vstupem visí jejich erbovní kartuše. Farář František Stárek přispěl na stavbu částkou 1 000 zlatých. Stará přízemní fara stála do r. 1970 vedle dnešní fary.

Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.

Pozůstatek tvrze, která však není v písemných pramenech doložena. Její stáří ani historie nejsou známé, nálezy z tvrziště obsahovaly zlomky středověké keramiky. Na místě lze vidět uměle navršený kruhovitý pahrbek o průměru asi 17 m, vysoký kolem 4 m. Okolo jádra je zachovaný příkop a náznaky valů.

Původně barokní patrový zámek postavený v pol. 18. století. Přestavěn v pol. 19. století. V současné době velmi zchátralý.

Hradiště neznámého stáří na vrcholu Studeného vrchu v Bílých Karpatech. Oválné opevnění kolem vrcholu kopce s málo patrným příkopem a valem. Dobře patrný je terénní zlom na vnitřní straně příkopu.