© Luděk Vláčil 08/2020
Celý areál žiarského biskupského letního sídla o rozloze 6141 m2 se skládá ze zámku, samostatných hospodářských budov a parku. Vlastní zámek, zabírající plochu 2620 m2, je renesančně-barokní bloková traktová, částečně podsklepená čtyřkřídlá budova s dvěma převýšenými nárožními věžemi zakončenými pseudogotickým cimbuřím. Tyto prvky jsou v kontrastu s klasicistně laděnou fasádou kaštěla. Čelní část je dvojposchoďová a ostatní jsou jednoposchoďové. Na fasádách prvního poschodí je zachovalé barokní členění oken. Původně měl zámek půdorys písmene U. Dnes je nádvoří s arkádovou chodbou uzavřeno ze všech stran. Přes dřívější příkop vede přemostění přes portál do klenutého vestibulu. Na počest Štefana Moyzesa je od roku 1987 v zámku pietní místnost a na čelní fasádě pamětní tabule věnovaná jeho památce. Vlevo od zámecké budovy jsou hospodářské objekty. Zámecký park doplňuje terasovitá zahrada a nádrž s plastikou, k níž vede vodní… číst dále
První prokazatelná zmínka o Svätém Kríži nad Hronom (dnes Žiar nad Hronom) je v listině z roku 1246, v níž mu ostřihomský arcibiskup Štefan Vanča uděluje práva zeměpanského městečka. Již v 15. století, v neklidných dobách, kdy okolí ovládal Jan Jiskra z Brandýsa, bývalo kolem kostela opevnění chránící cestu od Bojnic na Pohroní. Po sepsání mírové smlouvy mezi Janem Jiskrou a Janem Hunyadim v roce 1452 byla tato pevnost zbořena. Poté měla ve Svätém Kríži nad Hronom pevnostní charakter pravděpodobně pouze stavba stojící v místě dnešního kaštěla (zámku). O původní stavbě není příliš známo. Patrně se jednalo o tvrz. Později sídlo obýval strůjce protihabsburského povstání Štěpán Bočkaj. Dne 8. listopadu 1605 mu sem přišli Kremničané vzdát hold po útocích povstaleckého vojska na Kremnici, kterému velel kapitán František Rédei. Po Bočkajově smrti v roce 1606 a skončení nepokojů bylo zdevastované sídlo, o němž se dá… číst dále
|
Přihlášení |
