
Stavba je v jádru jednou z nejlépe dochovaných románských trojlodních bazilik s příčnou lodí na Slovensku. Ze staršího zařízení kostela z 1. poloviny 18. století se dochovaly boční oltáře sv. Františka Xaverského a sv. Ignáce z Loyoly s obrazy od J. Grasmaira z r. 1729. Z 18. století se zachovaly i nástropní malby v presbytáři a kostelní lavice ve všech lodích. Je zde umístěn pozdně barokní obraz sv. Josefa z r. 1770 od Antona Schmidta a obraz sv. Michaela archanděla od T. Pestyho z r. 1850. Dále pozdně barokní křtitelnice, čtyři barokně-klasicistní zpovědnice ze 2. poloviny 18. století, nad kterými jsou umístěny reliéfy s motivy Marnotratný syn, Marie Magdaléna myje Kristovi nohy, Kristus a setník a Kristus předává Petrovi klíče. Varhany jsou barokně-klasicistní z r. 1882, vyrobené firmou Rieger z Budapešti. Hlavní oltář z r. 1806 je klasicistní s obrazem Nanebevzetí Panny… číst dále
Dodnes není objasněno, proč v Banské Štiavnici vznikly necelých 500 m od sebe dvě velké románské baziliky. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, tehdy zasvěcený sv. Mikuláši, byl zřejmě postaven někdy v první třetině 13. století z přesně opracovaných kvádrů zeleného andezitu. Původní dispozice měla podobu trojlodní baziliky s příčnou lodí (transeptem), se čtvercovou věží, čtvercovým chórem a polygonální střední apsidou, kterou doplňovaly půlkruhové boční apsidy. V písemných pramenech se kostel sv. Mikuláše zmiňuje roku 1275, kdy měl být předán (nebo vrácen) žebravé řeholi dominikánů. Dominikáni dostali již existující a v tom čase zřejmě nevyužívaný románský kostel, vedle něhož začali budovat již gotický klášter. Výstavbu výrazně ztěžoval svažitý terén, který omezil původní klášter na dvě křídla, severní a východní. Výškový rozdíl mezi klášterním rajským dvorem a podlahou kostela dosahoval až 2,5 metru. Rajský dvůr byl ze tří stran obklopen… číst dále